Příběh André-Jacquese Garnerina
.webp?ts=)
Píše se rok 1797. Francie se ještě pořád vzpamatovává z revoluce a zatímco se nová republika učí chodit po svých, jeden muž se rozhodne létat.
André-Jacques Garnerin, dobrodruh a vizionář, se 22. října nechal vynést héliovým balónem nad park Monceau v Paříži. Zhruba v 3 200 stopách (asi 975 metrech) nad zemí uvolnil provaz spojující balón s jeho košem a začal padat.
Nebyl to jen experimentátor, ale také showman. Jako oficiální aeronaut Francie pravidelně vystupoval na veřejných akcích a předváděl své vynálezy. Balón, padák... všechno dělal ručně, instinktivně, a hlavně s odvahou.
A teď jedna love story. Garnerinovu vášeň pro létání sdílela i jeho manželka Jeanne-Geneviève. Dva roky po manželově premiéře, 12. října 1799, se nechala vynést do výšky 900 metrů a skočila taky. Stala se tak první ženou na světě, která kdy provedla seskok padákem a zároveň hvězdou tehdejších pařížských salonů.
Po Garnerinovi se padák stal spíš kuriózní zábavou pro odvážlivce. Lidé se na tyhle seskoky chodili dívat jako na cirkus, nikdo to nebral moc vážně. Teprve v první světové válce padák našel praktické využití.
Myšlenka padáku nebyla ale tak úplně nová. O zpomalení pádu uvažoval už Leonardo da Vinci, ale právě Garnerin byl ten, kdo jako první skočil do neznáma a dokázal, že to funguje. Jeho jméno dnes najdete i v Guinnessově knize rekordů jako průkopníka parašutismu.