Příběh tradice, která otevírá český advent

5. 12. 2025

Večer 5. prosince má v Česku úplně zvláštní atmosféru. Ulice potemní, ale místo ticha se ozve chřestění řetězů, šustění andělských křídel a hluboký hlas Mikuláše, který obchází domovy s dětmi. Tahle tradice není jen tak nějaký zvyk. Je to malý rituál, který otevírá advent a připomíná, že dobré chování má svou odměnu a drobná rošťárna se dá odpustit.

Mikuláš sice slaví svátek až ten následující den, ale nenechá se prosit. K němu neodmyslitelně patří anděl a samozřejmě čert. Řinčí řetězy, dělá obličeje, občas ukáže pytel, ale v české tradici děti neodnáší.

Děti si obvykle připraví básničku nebo písničku a s trochou nervozity ji Mikulášovi předvedou. Ať už byly hodné, nebo během roku přiznají i nějaký ten hříšek, málokdy odcházejí s prázdnou. V punčošce nebo sáčku najdou čokoládové figurky, perníčky, mandarinky nebo oříšky. Dnes běžná drobnost, ale kdysi byly podobné pamlsky skutečným pokladem. 

Konec povinného opakování toho, co všichni známe. Věděli jste ale, že tahle trojice postav vznikla postupně? V dřívějších stoletích Mikuláše často doprovázel jen čert, někdy dokonce obecní policajt. Anděl, jak ho známe dnes, je modernější doplněk, který do tradice vnáší jemnost a rovnováhu. V 19. století se tato sestava ustálila a od té doby patří k českému prosinci stejně pevně jako adventní věnce nebo cukroví.

Za celým zvykem ale stojí skutečná historická osobnost. Mikuláš z Myry, křesťanský biskup ze 3.-4. století. Proslul tím, že pomáhal chudým a slabým, často anonymně a bez očekávání díků. Legenda o záchraně tří chudých dívek pomocí pytlíčků zlata dala základ jeho pověsti štědrého dárce. Odtud se tradice rozšířila po Evropě s mnoha lokálními obměnami. V Nizozemsku ho například doprovází Černý Petr, v Americe se jeho podoba proměnila v ikonického Santa Clause.

Ať už se tradice proměňovala jakkoli, její jádro zůstává stejné. Připomenout dětem, že dobro má váhu, zlo se dá napravit a laskavost je největší dar. Proto i dnešní děti, které už tuší, že pod maskami jsou sousedé nebo rodiče kamarádů, stejně běží pod peřinu, když zaslechnou řinčet řetěz. Nikdy nevíte. Co kdyby jednou přišel ten opravdový?