Štědrý den pod lupou historie

24. 12. 2025

Je to den, kdy se zpomalí tempo, utichnou ulice a pozornost se přesune k rodině, tradicím a vzduch je plný očekávání. Formálně jde o poslední den adventu a zároveň předvečer slavnosti Narození Páně, která připadá na 25. prosince.

Se Štědrým dnem se pojí jedinečná směs křesťanských i mnohem starších, předkřesťanských zvyků. Už po staletí jde o den plný symboliky, pověr a rituálů, které mají zajistit zdraví, štěstí a hojnost v nadcházejícím roce. Od štědrovečerní večeře přes rozsvícení vánočního stromku až po rozbalování dárků. Všechno má své pevné místo a čas. Nechybí ani známá pověra o zlatém prasátku, které má večer spatřit ten, kdo přes den vydrží postit.

Z historického hlediska jsou některé tradice opravdu velmi staré. Už kolem roku 1400 je popsal benediktinský mnich Jan z Holešova. Ten zaznamenal půst, vzájemné obdarovávání, pojídání ovoce, chození na koledu, podávání bílého pečiva i kladení slámy na podlahu domů a kostelů. Sám si přitom uvědomoval, že řada těchto zvyků má pohanský původ, ale obhajoval je, pokud jejich smyslem byla oslava narození Krista. Zároveň však kritizoval snahy využívat Štědrý den ke kouzlům a věštění budoucnosti, které podle něj sváděly lidi k marnivosti.

Vánoční stromek, který dnes považujeme za samozřejmost, se v českých zemích prosadil poměrně pozdě. V měšťanských rodinách se objevuje až v první polovině 19. století a původně se zdobil hlavně přírodními materiály, pečivem, ovocem a cukrovím. Skleněné ozdoby byly luxusem, který si mohli dovolit jen ti nejbohatší. 

Ke Štědrému večeru neodmyslitelně patří i věštecké obyčeje. Rozkrajování jablka, pouštění lodiček, házení pantoflem nebo schovávání kapří šupiny pod talíř. To všechno jsou pokusy nahlédnout do budoucnosti a ujistit se, že nadcházející rok bude příznivý. Stejně tak existovala řada zákazů, například nevynášet nic z domu nebo nevykonávat určité domácí práce, aby z domu neodešlo štěstí.

Večeře samotná je v Česku jedním z nejsilnějších rodinných rituálů roku. Tradičně ji zahajuje rybí polévka a hlavním chodem je kapr s bramborovým salátem, případně vinná klobása. Paradoxem je, že kapr se stal běžným štědrovečerním jídlem až v druhé polovině 19. století, kdy se stal cenově dostupnějším.

Den tradičně vrcholí půlnoční mší, která už liturgicky patří ke slavnosti Narození Páně. Právě v tuto chvíli se podle lidových představ otevírají poklady, zvony mají kouzelnou moc a hranice mezi světem živých a mrtvých se symbolicky stírá. I pro nevěřící má půlnoční atmosféra zvláštní kouzlo klidu a ticha.

V televizi se vysílají pohádky, filmy a rodinné klasiky, které se staly nedílnou součástí svátečního večera. A přestože se Vánoce slaví po celém světě různě a dárky nosí rozličné postavy, od Santy Clause přes Tři krále až po čarodějnici Befanu, u nás je to prostě Ježíšek.