Přírodní analgetikum

Bolest pod kontrolou rytmu

Podle současných vědeckých poznatků může hudba skutečně zmírnit fyzickou bolest. Odborně se tomuto jevu říká music-induced analgesia nebo audioanalgezie. Tedy snížení vnímání bolesti prostřednictvím zvuku. Nejde ale o zázračný lék, který by nahradil pilulku proti bolesti.

Ve studiích lidé, kteří poslouchali svou oblíbenou hudbu, popisovali nižší intenzitu bolesti a zároveň vyšší práh bolesti než ti, kteří slyšeli neutrální zvuky nebo nic. Jinými slovy, podnět je stejný, ale prožitek už ne.

Co se tedy děje v mozku?

Hudba odvádí pozornost. Mozek nedokáže naplno zpracovávat bolestivý signál a zároveň se plně soustředit na hudbu. Když je skladba dostatečně poutavá, přetahuje si pozornost na sebe. Bolest nezmizí, ale ustoupí do pozadí.

Druhý mechanismus je emoční. Hudba dokáže vyvolat silné reakce. Mrazení v zádech, dojetí, radost, nostalgii. Právě tyhle emoce aktivují mozkové oblasti spojené s odměnou a uvolňováním endorfinů, tedy přirozených „analgetik“ těla. 

Třetí rovina je fyziologická. Poslech oblíbené hudby může snižovat hladinu stresových hormonů a ovlivňovat autonomní nervový systém. V některých experimentech byly při poslechu hudby zaznamenány změny mozkových vln. Tělo zkrátka reaguje komplexně. 

Zásadní detail? Nejde o konkrétní žánr.

Výzkum naznačuje, že nejlépe funguje hudba, kterou máte skutečně rádi. Když skladba aktivuje vzpomínky, a emoce, efekt je silnější. Může to být klasika, rap, indie pop i tvrdý rock. Rozhodující je, že vás hudba zasáhne.

Co si z toho vzít?

Pokud vás bolí svaly po náročném dni, čeká vás nepříjemný zákrok nebo bojujete s migrénou, zkuste si pustit oblíbenou písničku. Vyberte skladby, které ve vás vyvolávají emoce, a poslouchejte alespoň deset až dvacet minut. 

Hudba je víc než kulisa. Je to nástroj, který dokáže měnit chemii mozku, regulovat stres a ovlivňovat způsob, jakým tělo interpretuje bolest. Není to magie. Je to kombinace neurovědy, psychologie a emocí.

A možná i důkaz toho, že to, co nás dojímá nebo nabíjí energií, má mnohem hlubší dopad, než si běžně připouštíme.