První metro světa

13. 1. 2026

Počtkem ledna 1863 se v Londýně otevřela první podzemní dráha pro cestující na světě, takzvaná Metropolitan Railway. Londýňané se poprvé mohli svézt pod zemí. Však se taky londýnské metro dodnes oficiálně jmenuje Underground, tedy „Podzemka“.

Bylo to ale hodně jiné metro, než jaké si představíme dnes. Žádné elektrické vlaky - parní lokomotivy táhly dřevěné vagóny osvětlené plynovými lampami!

Tahle revoluce začala kvůli obřímu dopravnímu chaosu v rostoucím městě – téměř 2 miliony lidí, tisíce kočárů, koně, prach a zácpy. Advokát Charles Pearson navrhl geniální řešení: podzemní spojnici mezi hlavními nádražími (Paddington, King's Cross) a částí města City. Stavba začala 1860 metodou „cut-and-cover“ – tedy vykopáním příkopů pod ulicemi, postavením cihlové stěny a stropních oblouků, a následným zasypáním a obnovením silnic. Délka prvního úseku byla sice pouhých 6 km, od Paddington road přes Edgware Road, Baker Street, Great Portland Street, Euston Square, King's Cross až po Farringdon, ale byl to začátek!

Den před otevřením (9. ledna) proběhla slavnostní jízda pro 600–700 VIP hostů – včetně ministra financí Williama Gladstonea. Na Farringdon Street uspořádali slavnostní banket pro 700 lidí! Veřejnost se svézt mohla od 10. ledna – a bum! První den přes 38 000 pasažérů! V prvním roce 9,5 milionu, druhý rok už 12 milionů. Vlaky jezdily každých 10–15 minut, cesta trvala 18 minut místo hodiny na povrchu.

Ale nebylo to úplně jednoduché – parní lokomotivy chrlily kouř a síru, tunely byly plné smradu a mlhy. Lidé si stěžovali, někteří omdlévali – až do elektrifikace v roce 1905 to bylo peklo. Přesto to bylo vítězství inženýrství a symbol moderní doby.

Abychom si to zasadili do kontextu: Praha se svého metra dočkala o celých 111 let později – první úsek pražského metra (linka C) od Florence po Kačerov otevřeli 9. května 1974. Pražané ale aspoň nemuseli dýchat kouř ze spalovaného uhlí.