Počátky newyorské podzemky

27. 10. 2025

Dnes je to přesně 121 let, co byla slavnostně otevřena první podzemní linka newyorského metra. Začal se psát příběh jednoho z nejúchvatnějších systémů městské veřejné dopravy na světě. Dnes je metro v New Yorku špinavé, plné divných existencí, někdy je tam neúnosné vedro a jindy zase zatracená zima, ale také denně přepraví přes tři miliony cestujících denně.

První podzemní linka znamenala revoluci v městské dopravě. Starosta George McClellan osobně řídil první vlak, který vyjel z nádraží City Hall na Manhattanu směrem na sever pod Lafayette Street a Park Avenue až k 145th Street v Harlemu. Tato 9,1 míle dlouhá trasa, provozovaná společností Interborough Rapid Transit Company (IRT), přepravila v první den přes 150 000 cestujících za jízdné ve výši pouhých pět centů. Otevření metra bylo odpovědí na rostoucí dopravní chaos v New Yorku, kde povrchové a nadzemní tratě už prostě nestačily.

Historie newyorské podzemky sahá do poloviny 19. století. První pokusy o podzemní dopravu představil Alfred Ely Beach v roce 1870 s pneumatickým tunelem pod Broadwayí, ale projekt se nerozvinul. Velká sněhová bouře v roce 1888 zdůraznila výhody podzemního systému, což vedlo k schválení plánů v roce 1894 a zahájení stavby v roce 1900. První nadzemní linky veřejné dopravy fungovaly v NYC již od roku 1868, ale podzemní metro přineslo skutečný pokrok.

Vývoj systému byl dynamický. Po IRT následovala Brooklyn Rapid Transit Company (BRT, později BMT) a v roce 1932 městem vlastněný Independent Subway System (IND). V roce 1940 město koupilo soukromé linky a sjednotilo je pod New York City Transit Authority (NYCTA), která od roku 1968 spadá pod Metropolitan Transportation Authority (MTA). Klíčové expanze zahrnují rozšíření do Bronxu, Brooklynu a Queens, například IND Rockaway Line v roce 1955 nebo Second Avenue Subway v roce 2017. Systém prošel mnoha krizemi, nevyhnul se mu úpadek v 70. a 80. letech, kdy bylo metro plné graffiti a bujelo kriminalitou, nepomohly mu ani teroristické útoky 11. září 2001 nebo hurikán Sandy v roce 2012, které způsobily rozsáhlé škody. Ale přežilo.

Dnes je newyorské metro největším systémem na světě podle počtu stanic – 472 stanic na 248 mílích tratí, obsluhujících Manhattan, Brooklyn, Queens a Bronx. Funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, s roční přepravou přes 2 miliardy cestujících (v roce 2024). Některé trasy jsou tak dlouhé, že na nich jezdí expresní vlaky, které zastavují jen v klíčových stanicích, aby urychlily cestu – například linky 4 a 5 na Lexington Avenue přeskakují místní zastávky. Modernizace zahrnuje CBTC signalizaci pro vyšší kapacitu, bezkontaktní platby OMNY a přístupnost pro handicapované (153 stanic v roce 2025).

V New Yorku jsem byl třikrát a tamní metro mě naprosto uchvátilo. Ano, je špinavé a přeplněné, ale funguje. Navíc v něm najdete úžasné mozaiky a pouliční hudebníky. A vlaky z nerezových plechů s americkými vlajkami jsou už skoro také pop-art.