První umělý sníh se sypal už v 60. letech

12. 11. 2025

Svatý Marti na bílém koni opět nepřijel, Vánoce na blátě nejsou žádná novinka a tak není divu, že první umělý sníh se u nás zrodil už před šedesáti lety. Psal se 12. listopad 1965 a v Zadní Telnici u Ústí nad Labem se tehdy odehrála malá revoluce. Z nebe se sypaly první umělé sněhové vločky v Československu.

Tohle krušnohorské středisko se tak stalo nejen prvním v celé zemi, ale i v celém tehdejším socialistickém bloku, kdo zvládl zasněžit svah bez pomoci přírody. A to v době, kdy i v západní Evropě měla podobnou technologii jen hrstka špičkových alpských resortů.

Zařízení, které dokáže proměnit vodu ve sníh, si nechali patentovat Američané už v roce 1954. A první ostré testy proběhly na zimní olympiádě v roce 1960 ve Squaw Valley. K nám se tahle novinka dostala o pár let později, když telnický lyžařský klub dovezl první sněhové dělo z Rakouska.

Pod vedením profesora Vladimíra Chlumského z ČVUT technici dělo upravili tak, aby fungovalo v našich podmínkách, a dokonce vyrobili další tři vlastní kusy. K tomu přibylo 500 metrů potrubí, kompresorová strojovna, nádrž na vodu a chladicí zařízení. Všechno bylo připraveno na „den D“, ale právě v den, kdy se měly první vločky z děla rozletět do vzduchu, začalo normálně sněžit.

Středisko v nižší nadmořské výšce často bojovalo s nedostatkem přírodního sněhu, a umělé zasněžování bylo doslova vysvobozením. O novince se brzy dozvěděl i československý národní tým, který přijel trénovat, jenže práce na systému ještě nebyly hotové. Sportovci se tak museli sami zapojit do samotné montáže.

A i když se technologie od té doby výrazně zlepšila, základní princip zůstává stejný. Voda se pod tlakem míchá s podchlazeným vzduchem, rozprskne se na drobné kapky a ty na mrazu zmrznou. Na zem tak dopadají hotové vločky.

Po roce 1989 se sněhová děla rozšířila do většiny českých areálů. Díky nim si dnes můžeme užívat zimní sezónu i tehdy, když počasí sněhu moc nepřeje.