Jaké tajemství dodnes obklopuje požár na Sněžce?
Máte pocit, že nahoře na Sněžce se nikdy nic zvláštního nestane? Tak rok by rozhodně 1857 nesouhlasil. Tehdy se nejvyšší hora Čech na chvíli proměnila v dějiště tragédie. Hořela totiž Polská (tehdy Pruská) bouda s hostincem, stojící na slezské straně vrcholu. A i když dnešní fotky Sněžky působí jako čistá horská romantika, realita té doby byla spíš syrová divočina.
Polská bouda byla v roce 1850 postavená jako místo pro poutníky, turisty i horaly, kteří se sem přicházeli najíst, zahřát a pokochat se výhledy. Jenže sedm let po otevření vzplála a shořela do základů. Viník se nikdy nenašel.
A aby toho nebylo málo, tradice požárů jako kdyby tu pokračovala. Další velký oheň přišel v roce 1862. Bouda ale pokaždé vstala z popela a ještě dlouho sloužila návštěvníkům. Až do roku 1976, kdy ji definitivně nahradila modernější horská stavba.
Vysoko nad civilizací se vše odehrává v jiném měřítku. Počasí je tvrdší, život křehčí a každá událost zanechá hlubší stopu. Požáry či přestavby nejsou jen změny v krajině, ale i zrcadlo doby a lidí, kteří se tu, v drsném prostředí najít útočiště. Horské stavby, zvlášť ty na samotných vrcholech, bývají svědky událostí, které by v údolí asi zapadly.
Zachoval se jen příběh, a ten stojí za připomenutí.