První z třiceti případů Majora Zemana
.webp?ts=)
Jméno, které se stalo symbolem celé jedné éry: major Zeman. Představte si, že je leden roku 1975. V televizi běží úvodní znělka nového seriálu. Hřmotná hudba, dramatické pohledy, přísné hlášky... Startuje první díl a názvem Smrt u jezera – a na první pohled je to klasická detektivka.
Válečný veterán se vrací domů, do rodné vesnice. A hned čelí prvnímu případu: vraždě vlastního otce. Kriminální zápletka, dramatický střih, postava, která má charisma. Všechno na svém místě. Ale brzy se ukáže, že Zeman není jen detektivka. Je to věrná partnerka doby, ve které vznikl.
Seriál totiž vznikl v době, kdy bylo Československo hluboko ponořené v tzv. normalizaci. Za námi byl srpen 1968 a před námi řada let, kdy oficiální pravda byla jen jedna. Seriál 30 případů majora Zemana tak nevznikl jen tak, vznikl na objednávku. A od nikoho menšího než Federálního ministerstva vnitra.
Zeman se měl stát ideálním hrdinou socialismu – skromným, čestným, pevně věřícím ve spravedlnost. A podařilo se. Do hlavní role obsadili Vladimíra Brabce, který postavě Zemana vtiskl charismatickou autoritu a lidskost.
Po pádu železné opony šel Zeman na lavici obžalovaných. Za propagandu, za lži, za manipulaci. Některé epizody byly veřejně označeny za problematické, objevily se dokonce tendence zakázat je znovu vysílat. Ale zároveň si Zeman získal nové publikum. Dnes se na něj lidé dívají jako na artefakt doby. A je fakt, že z filmařského hlediska mu nikdo nemůže upřít, že je skvěle natočený. Jen zkrátka nesmíte zapomenout, že je to především komunistická propaganda.
Přesně před 51 lety vyšel už zmíněný rvní díl. První případ a první vyšetřování. Na povrchu napínavá detektivka. Pod povrchem začátek velkého příběhu – ne jen televizního, ale kulturního, historického, ideologického.