Společenská bitva o lóže v Met

22. 10. 2025

Zapomeňte na Broadway, jak ji znáte dnes. Rok 1883 byl v New Yorku časem, kdy se nehrálo na muzikály, ale na prestiž. Na status. A taky na to, kdo si kam sedne.

22. října 1883 totiž byla otevřena Metropolitní opera. Tehdy zbrusu nový palác hudby, který měl nahradit dosavadní Akademii hudby. Tu ovládala bohatá newyorská elita, lidé pocházející ze „starých peněz“, zděděných po předcích, zatímco noví dolaroví magnáti, rodiny Morganů, Vanderbiltů nebo Rooseveltů, chtěly vlastní místo, kde by jejich členové mohli ukázat, že také patří mezi vyvolené.

První večer se hrála monumentální premiéra Gounodova Fausta. Dámy v krinolínách, pánové v cylindru, černé rukavice, zlaté vstupenky. Kdo tu seděl, byl někdo.

Původní budova Metropolitní opery, přezdívaná „Old Met“, stála na Manhattanu a nabízela 3 625 míst k sezení a 224 ke stání. Interiér zdobily zlaté ornamenty, masivní lustry a rudý samet, který se leskl pod světlem plynových lamp.

Na přelomu století dostal dům přezdívku „Zlatá dvorana“. Nejen kvůli barvám, ale i kvůli tomu, že v hledišti seděli ti, kdo skutečně „měli zlato“. Když si představíte dnešní Met Gala, tak přesně tak to tehdy vypadalo.

A přestože interiér působil jako palác, zvenku budova připomínala spíš továrnu. Newyorčané ji tehdy ironicky nazývali „Yellow Brick Brewery“,  žlutý cihlový pivovar. Na vzhledu ale nikomu moc nezáleželo. Všichni totiž věděli, že uvnitř se děje něco, co definuje město.

Byl to společenský manifest. Staré elity z Academy of Music odmítaly nováčky, takže ti si prostě postavili vlastní dům. Větší, luxusnější, zářivější.  Met se tak stala symbolem „boje starých a nových peněz“ a zároveň místem, kde hudba a společenské ambice hrály v jednom rytmu.

V roce 1892 zachvátil Metropolitní operu požár, ale to rozhodně nebyl konec. O jedenáct let později se interiéru ujalo slavné studio Carrère & Hastings, které přetvořilo sál do ještě větší nádheře. Zlaté oblouky, jména slavných skladatelů vyrytá v mramoru, dokonalá akustika.

Metropolitní opera se nakonec přestěhovala do Lincoln Center, kde její tradice žije dál.