Továrna, ze které vyjel Žigulík

9. 1. 2026

Město, které vzniklo začátkem osmnáctého století a původně se jmenovalo Stavropol na Volze, muselo být v 50. letech 20. století přemístěno, kvůli stavbě Kujbyševské vodní nárže. Přemístěné město na levém břehu řeky Volhy dostalo jméno po komunistickém vůdci Palmiru Togliattim. 

Právě tam se přesně před 59 lety rozjely bagry a začala jedna z největších staveb studené války: továrna Volžského automobilového závodu (VAZ), dnes známá jako AvtoVAZ. Tohle nebyla jen fabrika – byl to symbol sovětské snahy o „lidový automobil“ pro masy!

Všechno začalo v roce 1966, kdy sovětská vláda podepsala smlouvu s italským Fiatem. Hodně tenkrát pomohlo, že italští komunisté měli velmi silné zastoupení v odborech Fiatu. Italové poskytli licenci na model Fiat 124 (což bylo evropské auto roku 1967), technologie, školení specialistů i část vybavení. Na oplátku Fiat dostal obrovskou zakázku a vstup na východní trh. Cílem bylo vyrobit 600 000 aut ročně a to rozhodně nebylo při zdi:  byl to čtyřnásobek celé tehdejší sovětské produkce osobních vozů!

Stavba byla vyhlášena celosvazovou komsomolskou stavbou a tisíce mladých lidí se hrnuly do Togliatti. První kubík zeminy vyvezli 21. ledna 1967 pro pomocné dílny. Celý projekt stál kolem 800 milionů dolarů (dnešní ekvivalent přes 5 miliard!), Rusové postavili nové město, infrastrukturu, byty, školy – vše kolem továrny.

První auto – legendární VAZ-2101 „Žiguli“ (podle pohoří, které se klenulo naprosti přes řeku) – sjelo z linky už 19. dubna 1970, o tři roky dřív, než plánovali! Továrna se stala symbolem sovětské motorizace: jednoduché, spolehlivé, snadno opravitelné auto pro každého. Žiguli se vyvážely jako Lada do celého světa – od Finska přes Británii až po Kubu.

Nutno říct, že „žigulíky“ rozhodně nebyly Fiaty okopírované 1:1. Byly upravené, aby vydržely drsnější zímu a nekvalitní ruské silnice, byly z tlustších plechů, takže výrazně těžší, pomalejší a hůře ovladatelné. Elektrické rozvody byly nespolehlivé a izolace se mnohdy řešila primitivně (vyléváním kbelíků asfaltu na podlahu karoserie apod.).

Sám jsem žigulíka měl, konkrétně VAZ-2102, tedy kombi a navíc skutečně neexportní ruský model. Když začla reznout podlaha, musela se celá měnit - vyvařit jí nebylo kvůli vrstvě hořlavého asfaltu možné. I tak ale patřily Lady v 80. letech k tomu nejlepšímu, čím se v socialistickém Československu dalo jezdit.