V dešti, v korzetech, proti všem

13. 7. 2025

Dnes je ženský sport samozřejmost. Ale nebylo tomu tak vždy. Před 116 lety, na letních olympijských hrách 1908 v Londýně, se ženy vůbec poprvé ve větším počtu postavily na start. Tehdy jsme se jako svět vydaly na dlouhou cestu k rovnosti v profesionálním sportu.

Do roku 1908 byly ženy na olympiádě jen okrajovou atrakcí – první se objevily už v roce 1900, ale pouze v několika „společensky přijatelných“ sportech. V Londýně už soutěžilo 37 sportovkyň v disciplínách jako lukostřelba, tenis a krasobruslení.

Z dnešního pohledu je to možná drobnost, ale tehdy to bylo radikální narušení stereotypu, že sport patří jen mužům. Olympijské hřiště se konečně začalo otevírat i ženám – navzdory kritice, konzervativcům i dešti. Londýnské hry přinesly i silné příběhy. Tím největším byla Sybil “Queenie” Newall, která ve věku 53 let vyhrála zlatou medaili v lukostřelbě – a dodnes drží rekord jako nejstarší ženská olympijská vítězka všech dob.

Soupeřkou jí byla mimo jiné Lottie Dodová, tenisová legenda s pěti tituly z Wimbledonu. Celý závod probíhal za deště, ale to Queenie nezastavilo – vyhrála o 46 bodů.

V roce 1908 tvořily ženy pouhých 1,8 % olympioniků. Až Olympiáda 2024 v Paříži byla první genderově vyvážená – 50 % mužů, 50 % žen. Symbolický závěr cesty, která začala v korzetech, na vlhkém trávníku a pod silným tlakem společnosti.