Z hvězdy zakázaným zpěvákem

6. 9. 2025

V 60. a 70. letech byl Waldemar Matuška jednou z největších hvězd československé hudby. Charismatický zpěvák s hlubokým hlasem, černou huňatou čepicí a hity jako Tereza, Slavíci z Madridu nebo Jó, třešně zrály se stal miláčkem publika.

O to větší šok přišel na konci léta 1986. Matuška odjel s manželkou do USA na dovolenou a rozhodli se tam zůstat. Československo tak přišlo o svou hudební ikonu a komunistický režim zuřil. 2. září 1986 o emigraci informovala exilová rádia Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. Oficiální média mlčela, než režim vymyslel strategii. Nejdřív Matušku veřejně očernit, pak vymazat z veřejného prostoru.

2. září vyšel v Rudém právu článek Morální pád jednoho zpěváka, který z něj dělal zrádce a morálně pokleslého člověka. Následovala okamžitá cenzura. Jeho písně zmizely z rádií, televize i desek, nedokončené album Jsem svým pánem nesmělo vyjít a dokonce vystřihli jeho hlas ze znělky seriálu Chalupáři. Z hvězdy první velikosti se přes noc stala osoba, která nikdy neexistovala.

Matuška nebyl disident, nehlásil se k opozici a měl titul zasloužilý umělec. Proto fanoušci jeho emigraci často nechápali. On sám mluvil o zdravotních problémech, klima na Floridě mu mělo pomoci s dýcháním, a nesvobodě, kterou doma cítil. Pro komunisty to byla ale obrovská rána. Tři roky před revolucí jim „utekl“ zpěvák, kterého znala celá země.

Po listopadu 1989 se Matuška dočkal zadostiučinění. V únoru 1990 se vrátil do Československa a koncertoval pro davy nadšených fanoušků. Jeho písničky, které byly tři roky zakázané, se najednou zase hrály všude. Matuška pak střídal život na Floridě s koncerty v Česku až do roku 2007. Zemřel v roce 2009 ve věku 76 let.

Ať už ho režim kdysi nazýval „zrádcem“, pro lidi zůstal Waldemar Matuška slavíkem z Madridu. Nebo z Prahy.