Za humorem Miloše Kopeckého se ale skrýval smutek
.webp?ts=)
Muž s knírkem, lišáckým pohledem a ironií, která dokázala rozesmát i bodnout do živého. Miloš Kopecký by letos oslavil 103. narozeniny. Diváci ho milovali v rolích intrikánů, ironických glosátorů i uhrančivých padouchů.
V 60. letech zazářil jako Hogofogo v Limonádovém Joeovi, Baron Prášil v poetickém filmu Karla Zemana nebo ďábelský baron Gorc v Tajemství hradu v Karpatech. A pak přišla televize a role, která z něj udělala nesmrtelnou ikonu. Doktor Štrosmajer v seriálu Nemocnice na kraji města. Štrosmajerovi vtiskl Kopecký kus sebe. Cynický humor, ale i obrovskou lidskost.
Elegantní světák, nepřehlédnutelný v každé společnosti. Miloval víno, jídlo, společnost a hlavně ženy. Byl čtyřikrát ženatý a proslul jako nenapravitelný sukničkář.
Za humorem se ale často skrýval smutek. První dcera Jana Kateřina spáchala v 15 letech sebevraždu. Druhá dcera Barbora zdědila jeho psychické potíže. Kopecký sám celý život bojoval s bipolární poruchou. Depresivní propady střídal s euforickými vzestupy.
Osud mu uštědřil těžké rány už v mládí. Matku Martu, židovského původu, odvlekli nacisté do Osvětimi. Miloš byl tehdy u toho. Viděl ji nastoupit do transportu a nikdy už se nesetkali. V posledním roce války sám skončil v pracovním táboře.
Tyto hrůzy v něm zůstaly. Po válce se plně rozvinula jeho maniodeprese. Na svou dobu byl výjimečně upřímný. V roce 1979 v rozhovoru pro Mladý svět otevřeně mluvil o psychiatrii i o depresích. V době, kdy se o duševním zdraví mlčelo, to bylo odvážné gesto. Byl oceněn tituly zasloužilého i národního umělce.
V 90. letech už ho oslabovala nemoc. Natáčení seriálu Hospoda musel opustit a zemřel 16. února 1996 v léčebně v Bohnicích.