Zlato, které zůstalo za železnou oponou

28. 7. 2025

Olympijské hry v Los Angeles v roce 1984 se zapsaly do historie jako jedna z nejvíc politicky ovlivněných sportovních událostí 20. století. Nebylo to poprvé, co se politika postavila do cesty sportu – ale tentokrát měla razanci, která roztrhla olympijskou mapu světa na dvě poloviny. Zatímco Západ zářil pod kalifornským sluncem, většina východního bloku zůstala doma – a přišla o všechno.

V roce 1980 bojkotovali olympiádu v Moskvě Američané a další západní spojenci na protest proti sovětské invazi do Afghánistánu. O čtyři roky později přišla odpověď – Sovětský svaz a 13 dalších socialistických států, včetně Československa, oznámily, že do Los Angeles nepojedou. Oficiální verze zněla: „Obavy o bezpečnost a protisovětská hysterie“. Neoficiálně šlo o politickou odvetu, možná ale hrál roli i strach z emigrací sportovců nebo obavy z přísných dopingových kontrol.

Východní propaganda běžela naplno a prezentovala americkou olympiádu jako nevkusnou show plnou reklamy. V masovém bojkotu ale zazářila výjimka. Rumunsko, formálně člen východního bloku, ale vedené tvrdohlavým a často nepředvídatelným Nicolaem Ceaușeskem, se rozhodlo zákaz Moskvy ignorovat. Stejně jako Jugoslávie, i Rumuni poslali své sportovce do Los Angeles a vyplatilo se to.

Rumunská výprava čítající 125 sportovců sklidila ovace už při nástupu na zahajovacím ceremoniálu. A pak začala psát dějiny. 53 medailí, z toho 20 zlatých, a třetí místo v celkovém pořadí za USA a Západním Německem. Rumunsko se během pár týdnů proměnilo ze sportovního outsidera v globální senzaci.

Zatímco rumunští sportovci sbírali medaile v Kalifornii, většina jejich kolegů z východního bloku sledovala hry jen v televizi, pokud vůbec. Místo olympiády je čekala náhradní akce s názvem Družba ’84.

Jedním z nejtragičtějších symbolů bojkotu se stala Jarmila Kratochvílová, československá atletická hvězda a držitelka světového rekordu na 800 metrů. V roce 1984 byla na vrcholu kariéry a měla obrovskou šanci získat zlato, jenže kvůli rozhodnutí shora nesměla startovat. Stejně ale dopadly i desítky dalších sportovců, kteří si olympijský sen nesli jen jako bolestnou vzpomínku.

O čtyři roky později se v Soulu 1988 opět sešla téměř kompletní mezinárodní sestava – a svět se pomalu začal loučit s érou studené války. Ale o tom zase někdy příště.