Tradice u nás a ve světě

21. 4. 2025

Dnes si naposledy připomeneme Velikonoce, protože – ať chceme, nebo nechceme – dneškem končí, a tím končí i prodloužené volno. Mohli jste si ale všimnout, že spousta tradic, které jsme si připomínali během Svatého týdne, už dávno upadla v zapomnění. Tradice velikonočního pondělí se ale v některých městech a vesnicích stále dodržují, a tak i dnes můžeme narazit na koledníky.

Samozřejmě nechybí ani malovaná vajíčka – symbol nového života. Kraslice byly součástí oslav už ve starověkém Egyptě. Nejstarší taková dochovaná pochází z období tří set let před naším letopočtem.

Stejně tak jako barvy na vajíčkách, i pentle na pomlázkách měly svůj význam, a děvčata tak pečlivě vybírala, jakému chlapci kterou barvu dají. Červená znamenala lásku, modrá naději, žlutá odmítnutí a zelená sympatie.

Součástí tradic je samozřejmě i šlehání pomlázkou – jemně, opakuji, pánové, jemně – a také polévání vodou. To najdeme ale pouze u nás, i když Velikonoce se slaví po celém světě.

Třeba v Austrálii mají pikniky a děti na zahradách hledají schovaná vajíčka. To je stejné jako v Itálii, Rakousku nebo Spojených státech. Pro děti se pořádají nejrůznější soutěže a hry.

V Kanadě zase mají oblíbenou pochoutku – „maple taffy“. Součástí mexických Velikonoc jsou karnevaly, které vyžadují měsíce příprav.

Na Filipínách se konají průvody, kde se lidé nechávají upevnit na kříž. V Chorvatsku se hraje hra přiťukávání vajíček – komu se vajíčko nerozbije, ten vyhrává. A v Norsku mají den spojený s detektivkami a hraním deskových her.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK