Vánoční cukroví a jeho historie
Vánoční cukroví patří mezi nejlepší vánoční tradice. Pojďme si udělat malý výlet do historie, konkrétně do 16. století, kdy se tradice pečení cukroví začala formovat. Tehdy lidé věřili, že cukroví má čarovnou moc. Možná ji má dodnes – akorát to kouzlo spočívá v tom, že když si dáte jeden kousek, musíte si dát další a další, až po Vánocích zjistíte, že máte nahoře pět kilo.
V minulosti ale lidé věřili, že cukroví chrání rodinu před temnými silami. Pokud tomu věříte i dnes, můžete si říct, že jíte cukroví proto, abyste ochránili rodinu – to zní skvěle, ne?
Cukroví se tehdy smělo péct jen z vlastní úrody, což mělo zajistit hojný rok. Voda použitá při pečení se slévala a dávala se krávám, aby měly dostatek mléka. Zbytky ze štědrovečerního stolu byly určeny pro domácí zvířata a obdarovávaly se i stromy, aby dobře rodily.
Význam měly i tvary cukroví. Kolečka symbolizovala slunce a věšela se na domy, aby přinesla štěstí. Vykrajovaná zvířátka měla chránit živá zvířata. Naopak spálené cukroví bylo považováno za znamení neštěstí a smrti – kdyby to byla pravda, tak bychom doma zažívali samé pohromy!
V 16. století byly mouka a cukr drahé, a tak si cukroví mohli dovolit především šlechtici. Na venkově se místo něj připravovalo ovoce v medu – skvělá varianta pro dnešní vegany. Cukroví, jak ho známe dnes, se začalo rozšiřovat až v 19. století, kdy se do něj začalo přidávat vzácné koření. Do perníčků se tehdy dokonce dával i pepř. Mňam.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK