Jak Finsko otevřelo politiku ženám

15. 3. 2026

Na začátku 20. století se Evropa měnila rychleji než kdy dřív. Technologické inovace, nové myšlenky i politické tlaky postupně přepisovaly pravidla společnosti. Zatímco se v Británii po silnicích proháněly první luxusní vozy značky Rolls‑Royce,  na severovýchodě kontinentu probíhala jiná, mnohem důležitější revoluce.

Finsko se v letech 1906-1907 stalo prvním evropským územím, které zavedlo skutečně rovné volební právo pro ženy i muže. V době, kdy byla země ještě součástí Ruské impérium, schválil car Mikuláš II. zákon, který změnil politickou mapu Evropy.

Rok 1906

Mikuláš II. schvaluje zásadní parlamentní reformu. Ta přinesla univerzální, tajné a rovné volební právo pro všechny obyvatele starší 24 let bez ohledu na pohlaví nebo společenský stav.

Šlo o radikální změnu. Dosavadní čtyřstavovský sněm byl dokonce nahrazen moderním jednokomorovým parlamentem. Každý občan má od té doby nejen povinnost podílet se na veřejném životě, ale také právo rozhodovat o budoucnosti země.

Pro finskou společnost to znamenalo obrovský krok vpřed. Ženy poprvé získaly nejen možnost volit, ale také kandidovat do parlamentu.

První volby v roce 1907

Historický význam reformy se ukázal hned o rok později. Na jaře 1907 proběhly první volby do nového finského parlamentu a výsledky byly na svou dobu neuvěřitelné.

Z celkových 200 poslanců bylo zvoleno hned 19 žen. Finsko se tak stalo nejen první evropskou zemí s plným volebním právem pro ženy, ale také první, kde ženy skutečně usedly v parlamentu a podílely se na tvorbě zákonů.

Ženy, které změnily finskou historii

Za změnou nestála jen politická situace, ale také generace žen, které dlouhodobě prosazovaly rovnost a občanská práva. Jednou z inspirativních osobností byla Minna Canth, významná spisovatelka a autorka. 

Další důležitou postavou byla Lucina Hagman, učitelka a aktivistka, která patřila mezi první ženy zvolené do parlamentu.

Výraznou roli hrála také Miina Sillanpää. Původně dělnická odborářka se stala poslankyní a v roce 1926 dokonce první finskou ministryní, když převzala resort sociálních věcí.

Inspirace pro celou Evropu

Finské rozhodnutí mělo dalekosáhlý dopad. Ukázalo, že rozšíření volebního práva může proběhnout bez násilných konfliktů a že ženy mohou být plnohodnotnou součástí politického života.

V následujících letech začaly další státy postupně následovat tento příklad. Norsko zavedlo volební právo pro ženy v roce 1913, Dánsko v roce 1915 a po revoluci roku 1917 ho uznalo také Rusko. Ve Velká Británie získaly ženy volební právo v roce 1918.

Finsko tak stálo na začátku změny, která během několika desetiletí proměnila politickou mapu Evropy.