Jaké písně provázely jednu z nejdůležitějších tradic?

31. 7. 2026

Léto je v plném proudu. Teploty jsou extrémní. Pojďme se proto zchladit vzpomínkou na jednu krásnou zimní tradici - škubání pěří. Dnes už si ho většina lidí spojuje jen s pohádkami nebo vyprávěním prarodičů. Ještě před několika desítkami let ale patřilo na českém venkově k běžným zimním večerům. Nebyla to jen práce. Byla to společenská událost, při které se scházely ženy z celé vesnice, povídaly si, vyprávěly příběhy a zpívaly lidové písně.

Zimní práce, která spojovala sousedy

Peří z hus bylo kdysi velmi cennou surovinou. Plnily se jím peřiny, duchny i polštáře, které vydržely sloužit celé generace. Aby bylo peří jemné a nadýchané, muselo se ručně oškubat od tvrdých brků. Šlo o zdlouhavou práci, která se nejčastěji nechávala na podzim a na zimu, kdy už na polích nebylo tolik práce.

Hospodyně proto pořádaly takzvané draní peří. Pozvaly sousedky, příbuzné i děvčata z okolí. Sedělo se kolem stolu nebo velké plachty, uprostřed ležela hromada husího peří a několik hodin se škubalo, povídalo a zpívalo.

Písně pomáhaly udržet tempo i dobrou náladu

Zpěv byl přirozenou součástí těchto večerů. Nešlo o žádná nacvičená vystoupení. Ženy zpívaly tak, jak byly zvyklé z domova nebo z kostela. Písně pomáhaly zpříjemnit jednotvárnou práci a vytvářely přátelskou atmosféru.

„Když se zpívalo, práce utíkala mnohem rychleji, “ vzpomínají často pamětníci.

Nejčastěji zaznívaly známé lidové písně z daného kraje. Vedle nich se zpívaly také milostné balady, písně o vojácích, o domově nebo o každodenním životě. V období adventu a Vánoc se přidávaly koledy a duchovní písně.

Večer patřil vyprávění i humoru

Draní peří nebylo jen o zpívání. Stejně důležité bylo vyprávění. Probíralo se dění ve vsi, předávaly se recepty, zkušenosti i různé lidové pověry. Starší ženy vyprávěly pohádky nebo strašidelné příběhy, mladší poslouchaly a učily se.

Na podobných setkáních často nechyběl ani humor. Hospodář nebo mládenci někdy přišli ženy pozlobit, zazpívalo se několik veselejších písniček a na závěr hospodyně připravila malé pohoštění – třeba koláče, chleba se sádlem nebo horký čaj.

Tradice, která mizí, ale nezanikla

S nástupem průmyslově vyráběných přikrývek a změnou životního stylu společné škubání peří postupně z českých domácností zmizelo. Dnes se s ním setkáme hlavně při folklorních slavnostech nebo v muzeích lidových tradic.

Přesto právě tato obyčejná zimní setkání připomínají dobu, kdy práce nebyla jen povinností, ale také příležitostí být spolu. A zpěv k ní patřil stejně samozřejmě jako peří, které ženám procházelo pod rukama.