Když se cesta z Břevnova na Smíchov zásadně zkrátila

2. 12. 2025

Stavba, která začala dávno před revolucí a trvala celých 12 let. Stavba, která změnila ráz strahovského kopce, ale především ulevila ucpanému centru, jedna z prvních části vnitřního městského okruhu. Strahovský tunel dnes slaví 28. narozeniny.

Přiznám se, že tenhle článek je trochu osobní. Ve „Strahováku“ jsem byl na několika exkurzích ještě jako student stavební průmyslovky začátkem 90. let a když se koncem té samé dekády dokončoval, pracoval jsem už ve stavební mostařské firmě, která svou měrou přispěla ke křižovatce na jeho jižním konci. Konkrétně jsem v AutoCADu kreslil plány na osvětlení mostu u výjezdu z tunelu.

Strahovský tunel byl otevřen 2. prosince 1997, tehdy to byl nejdelší silniční tunel v České republice a představoval klíčovou součást městského okruhu. Tento dvoukilometrový podzemní průtah spojil Smíchov s Břevnovem a Střešovicemi a obešel tak historické centrum. Výrazně zlepšil dopravu na západním břehu Vltavy, kde byla věčně ucpaná Karmelitská, Újezd a celé přilehlé okolí. Denně tunelem projede přes 50 000 vozidel, což z něj dělá jednu z nejvytíženějších pražských komunikací.

Výstavba tunelu, která trvala celých 12 let, začala v roce 1985 pod vedením tehdy ještě státní firmy Metrostav. Průzkumná štola se razila už od roku 1979, ale plánování sahá až do počátku 70. let, kdy Praha hledala řešení pro ulehčení provozu v centru. Tunel má celkovou délku 2 004 metrů, z toho 1 544 metrů ražených a 460 metrů hloubených. Ražba probíhala od jihu i ze středu směrem k severu, po rozsáhlých demolicích v okolí Švédské ulice. Úplně proražen byl v roce 1991, ale finanční problémy po Sametové revoluci způsobily zpomalení prací. Tempo se zrychlilo až v roce 1994 díky první emisi městských obligací, která umožnila dokončení a otevření.

Otevření provázely debaty: Ekologové kritizovali vyšší provoz v centru, ale tunel rychle prokázal svou užitečnost. V roce 2002 ho Mezinárodní automobilová federace (FIA) ohodnotila jako 9. nejbezpečnější tunel v Evropě z 30 testovaných díky moderním ventilacím, protipožárním systémům a tlakovým uzávěrům. Navíc slouží i jako civilní kryt pro až 15 000 lidí, propojený s linkou B metra a vybavený filtry proti kontaminaci.

Dnes na jižní straně navazuje tunel Mrázovka (otevřen 2004) a Zlíchovský tunel (2002), které ho spojily s Jižní spojkou. Na severu se připojuje k tunelovému komplexu Blanka (dokončen 2015), začínajícímu Brusnickým tunelem. Strahovský tunel tak tvoří páteř vnitřního okruhu a pomáhá odlehčovat Barrandovský most i Letenskou ulici.

Po téměř 30 letech čeká tunel velká rekonstrukce: Od roku 2028 do 2033 investuje Praha až 6 miliard Kč do výměny vozovky, odvodnění, technologií a bezpečnosti - ve srovnání s Blankou je už Strahovský tunel viditelně za zenitem. Práce proběhnou ve čtyřech etapách, aby tunel zůstal průjezdný vždy alespoň jedním pruhem v každém směru. V době klimatických změn a rostoucího provozu tak Strahovský tunel zůstává symbolem pražské dopravní odolnosti – od socialistického plánu přes 90. léta až po udržitelnou budoucnost.