Příběh, co se zapsal do srdcí i historie
.webp?ts=)
V září 1940 se v časopise Mladý hlasatel poprvé objevil román Záhada hlavolamu od Jaroslava Foglara. Spustila se lavina, kterou tehdejší česká literatura pro mládež neznala. Čtenáři hltali každou kapitolu.
Foglar dal dohromady pětici hrdinů. Mirka Dušína, Jarka Metelku, Rychlonožku, Jindru Hojera a Červenáčka. Vystupovali pod názvem Rychlé šípy. Společně se při pátrání pro svůj časopis TAM-TAM dostávají až do tajemných Stínadel. Tam objevují deník Jana Tleskače, učně, který kdysi pracoval na vynálezu létacího kola. Výrobní plán jeho stroje měl být ukryt v hlavolamu zvaném ježek v kleci.
Foglar psal příběh kapitolu po kapitole přímo do tisku, takže čtenáři čekali týden co týden na pokračování. Vydávání skončilo až v březnu 1941, kdy příběh dospěl k rozuzlení, ale duch Rychlých šípů se mezitím pevně usadil v české kultuře. Ten rok také poprvé vyšel knižně.
Na román Záhada hlavolamu navázal Foglar po pěti letech pokračováním Stínadla se bouří. Až o mnoho později, v roce 1986, autor trilogii uzavřel dílem Tajemství Velkého Vonta. Podle prvních dvou částí byla natočena televizní série Záhada hlavolamu a o dvě desetiletí později, v roce 1993, se příběh dočkal i filmového zpracování.
Záhada hlavolamu je i dnes naprostá klasika české literatury pro mládež. Přátelství, odvaha, tajemství a dobrodružství ukryté v tajmených městských uličkách. To jsou témata, která přežijí i staletí.