Mise, která změnila pohled na Rudou planetu

13. 11. 2025

V listopadu 1971 se psaly dějiny. Americká sonda Mariner 9 jako vůbec první v historii vstoupila na oběžnou dráhu jiné planety a stala se „umělým měsícem“ Marsu. Aspoň na nějakou dobu. A my poprvé viděli Mars systematicky a hlavně zblízka.

Mariner startuje 30. května 1971, po půl roce letu doráží k Marsu 14. listopadu a o pouhých pár dní předbíhá sovětské sondy. Je první na orbitě. Jenže globální prachová bouře zrovna zakrývá celý povrch. Vědci musí čekat, sonda mezitím přepíná na měření atmosféry. Teprve když prach opadá, začíná to pravé dobrodružství.

Nutno podotknout, že v 70. letech byla sonda Mariner technologickým skvostem. Vážila 974 kg, měla osmiboký trup z lehkých slitin, čtyři solární panely,  dvojice antén pro spojení se Zemí a reakční trysky pro stabilizaci. Hlavní esa v rukávu? Dvě televizní kamery. Cílem bylo zmapovat většinu planety ve středním rozlišení a pořídit detailní snímky klíčových míst.

Jakmile se obloha pročistí, kamery zachytí siluety gigantických sopek Tharsis čnících nad zbytkem prachu. Největší, Olympus Mons, se ukáže jako nejvyšší hora sluneční soustavy. Pak přichází další bomba. Valles Marineris, kaňonový systém tak obří, že Grand Canyon je proti němu potok.  Mariner 9 navíc poprvé zblízka fotí Phobos a Deimos a mapuje atmosféru, teploty i gravitační pole.

Během 698 oběhů zvládne sonda pokrýt většinu povrchu a z planetární skládačky se stane ucelený obraz. 27. října 1972 dochází plyn pro trysky, sonda se vypíná, mise končí, ale odkaz zůstává. Když si dnes prohlížíte detailní mapy Marsu, díváte se přes rameno právě Marineru 9. Odtud už nebylo cesty zpět.