Přelomový objev na Marsu

23. 1. 2026

Lidstvo dosud dokázalo vyslat své sondy k několika planetám naší soustavy. Přistát se podařilo pouze na dvou - na absolutně nehostinné Venuši, kde kvůli extrémnímu tlaku a teplotě ani houževnatá technika nevydrží déle než pár minut - a na Marsu. Tam přistálo sond hned několik - a ještě mnohem víc jí zkoumalo z oběžné dráhy.

Přesně 23. ledna 2004 oznámila Evropská kosmická agentura (ESA) velkou senzaci: na Marsu je voda! Evropská sonda Mars Express, která dorazila k rudé planetě jen měsíc předtím (25. prosince 2003), detekovala vodní led v okolí jižního pólu. Byl to první přímý důkaz vody na Marsu v moderní éře – a Evropa předběhla Američany!

Sonda Mars Express (první evropská mise k Marsu) měla na palubě přístroj OMEGA, kombinovanou kameru a infračervený spektrometr. Mezi 18. lednem a 11. únorem 2004, když bylo na jižní polokouli Marsu pozdní léto a teploty nejvyšší, OMEGA mapovala polární čepici. Data byla poměrně jasná: kromě suchého ledu z oxidu uhličitého (CO₂) je tam i vodní led – konkrétně obrovská pole trvalého vodního ledu, která se táhnou od jižního pólu do několika směrů. To znamená, že polární čepice není jen „suchý led“, ale směs – asi 85 % CO₂ a 15 % H₂O.

Objev byl oznámen 23. ledna 2004 v Darmstadtu a vědci oslavovali. Bylo to splnění hlavního cíle mise! Voda (i v pevném stavu) je totiž klíčová pro otázku života na Marsu, pro budoucí mise i pro pochopení, proč je Mars dnes tak suchý, přestože dříve tam tekly řeky. Tento nález potvrdil předchozí nepřímé důkazy z americké sondy Mars Odyssey (2002), ale OMEGA to viděla přímo a detailně.

Mars Express Orbiter funguje dodnes – přes 20 let posílá data, našel metan, podzemní vodu (v roce 2018 dokonce tekuté jezero pod ledem!) a zmapoval planetu jako nikdo před ním. Objev z ledna 2004 byl ale ten první velký „wow“ moment – Evropa ukázala, že umí hrát ve vesmírné lize!