První Čechoslovák, který seskočil padákem
.webp?ts=)
Dnes, když někdo vyskočí z letadla s padákem na zádech, stojí za tím mimo jiné odkaz Slováka, který měl odvahu skočit z mrakodrapu. Jmenoval se Štefan Banič. Slovenský vynálezce, který se na začátku 20. století přestěhoval do USA.
Banič byl původně z obce Neštich a v Americe se živil jako dělník. Když se začalo mluvit o bezpečnosti pilotů, pustil se do vynálezu, který měl zachraňovat životy. Už v roce 1913 sestavil první prototyp padáku, který si připnul přímo na tělo a aby dokázal, že funguje, skočil z 15 patrového hotelu ve Washingtonu D. C.. Přistál živý a zdravý. Vlastně se tak jednalo možná o první basejump.
Jeho vynález zaujal natolik, že 25. srpna 1914 mu americký patentový úřad udělil patent na „zlepšení padáku“. O rok dříve Banič dokonce svůj padák otestoval i skokem z vojenského letadla. Stal se tak prvním Čechoslovákem, který seskočil padákem.
Banič se snažil nabídnout svůj padák americké armádě, ale tehdy neuspěl. Jeho myšlenka ale nezapadla. Během První světové války se padáky staly zásadní součástí letectví a postupně se začaly využívat i ve sportu.
Štefan Banič se díky svému patentu zapsal do dějin jako vynálezce prvního průmyslově použitelného padáku. A i když jeho jméno není tak slavné jako třeba Leonardo da Vinci, který kdysi padák jen nakreslil, právě Banič ho přivedl do praxe.