První v Evropě po pádu železné opony

12. 1. 2026

V lednu 1990 se Rumunsko ocitlo v místě, kde se historie láme doslova ze dne na den. Sotva několik týdnů po násilném pádu režimu Nicolae Ceaușesca se země snažila najít nový směr a zároveň se vyrovnat s minulostí, která byla stále bolestně přítomná. Dočasnou moc převzala Fronta národní záchrany vedená Ionem Iliescem, tedy lidmi, kteří vyšli z komunistického aparátu, ale navenek se hlásili k reformám a demokratickému obratu. Lid měl ale jasno v tom, co chce. Konec komunismu bez kompromisů.

Napětí vyvrcholilo 12. ledna 1990 během masové demonstrace v Bukurešti. Právě tehdy vystoupil Ion Iliescu s prohlášením. Rumunská komunistická strana je zrušena jako něco, co odporuje národnímu duchu i historickým tradicím země. Lidé házeli stranické legitimace do ohně a symbolicky se zbavovali všeho, co jim připomínalo desetiletí strachu a represe.

Zákaz komunistické strany byl následně stvrzen dekretem provizorní vlády, jenže velmi rychle se ukázalo, že realita je složitější. Samotná Fronta národní záchrany byla plná bývalých vysokých komunistických funkcionářů a mezi intelektuály i politiky se rozjela ostrá debata. Kritici, včetně známého disidenta Silviua Brucana, upozorňovali, že revoluce mířila hlavně proti diktatuře Ceaușesca a ne proti každému, kdo kdy byl členem strany.

Obhájci zákazu naopak tvrdili, že v atmosféře krátce po masakrech a chaotických dnech revoluce šlo o nutné symbolické gesto. Lidé chtěli jasnou čáru za systémem, který je přivedl k násilí, chudobě a izolaci. Rumunsko se tak stalo první zemí bývalého východního bloku, která po roce 1989 komunistickou stranu oficiálně zakázala, a vytvořilo precedent, který jinde v regionu neměl obdoby.

Komunistická strana jako organizace zmizela z politické mapy, ale její bývalí členové nikoli. Iliescu v roce 1992 přetvořil FSN v Sociálně demokratickou stranu a další ex-komunisté zakládali nové subjekty pod jinými názvy. V rumunské politice po roce 1989 tak téměř nenajdete významnou osobnost, která by neměla nějakou vazbu na starý režim. 

Komunistická strana zmizela, ale lidé a struktury přežily v nových formách. Přesto právě leden 1990 zůstává momentem, kdy Rumunsko dalo světu jasně najevo, že se chce s minulostí radikálně rozloučit. Alespoň navenek a alespoň na chvíli.