Burza

12. 3. 2025

Počátky burzy jsou doložitelné až od středověku. Peněžní burzy vznikaly především v Itálii, kde docházelo k rozvoji moderního bankovnictví. Nejznámějším obchodním centrem ale byla Belgie, a tak už kolem roku 1400 existoval nepřetržitý trh právě mezi Belgií, Londýnem, Paříží, Barcelonou a Benátkami.

První obchod s akciemi vznikl až o 200 let později v Amsterdamu. Jednalo se o první moderní burzu cenných papírů na světě. Slavná newyorská burza otevřela své brány až roku 1792. Tou dobou už u nás existovaly snahy o její založení, o které se zasadila Marie Terezie. Tyto pokusy však nebyly příliš úspěšné.

Pražská burza vznikla znovu až o sto let později a v dobách Rakouska-Uherska hrála klíčovou roli při obchodování s cukrem. Zpočátku o cenné papíry nebyl velký zájem, ale po vzniku první republiky zažívala burza úspěšné časy.

Vstup na burzu nebyl zadarmo – bylo nutné si pořídit roční vstupenku za 1000 korun. Ženy na burze obchodovat nesměly, stejně jako kriminálníci. Kromě běžných obchodních záležitostí se zde řešily i kuriozity, například nevhodné výroky nebo ukradený kožich. Právě kvůli podobným incidentům byla nakonec zavedena šatna za 50 haléřů na osobu.

Burza původně sídlila na deseti různých adresách, než dostala vlastní budovu – a to teprve rok před druhou světovou válkou. Během války se činnost burzy postupně utlumovala, až se nakonec zavřela úplně. Po nástupu socialismu se už neotevřela a veškeré její vybavení se buď prodalo, nebo ztratilo. Budova dnes slouží Národnímu muzeu.

Po pádu socialismu burza obnovila svou činnost v roce 1993 a po kuponové privatizaci zažila další boom. Přes ekonomickou krizi v roce 2008 už se však nikdy plně nevzpamatovala. Přesto funguje dodnes.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK