Evropský den mozku 

11. 3. 2025

Lidský mozek je takovým kilo a půl těžkým zázrakem. Mozek našich opičích předků by se ovšem vešel asi do půl litru – byl tedy třikrát menší. Trvalo přibližně 2,5 milionu let, než se lidské myšlení dostalo do fáze, ve které se nacházíme dnes. A není vyloučeno, že evoluce bude pokračovat dál.

Nic ale není jen tak. Větší mozek znamená větší spotřebu energie – jeho nároky jsou vyšší než u jakéhokoliv jiného orgánu. Je vlastně docela fascinující, že tahle věc, co máme v hlavě, dokáže milovat, myslet a cítit. Filozof Aristoteles si například myslel, že nudle jsou chladicí kapalinou unikající z mozku. Od té doby jsme ale naštěstí urazili dlouhou cestu a dnes toho víme mnohem víc. Všechno – kromě toho nejdůležitějšího.

Tou klíčovou schopností je paměť. Bez ní by se pravěký člověk nenaučil, která rostlina je jedovatá, z jakých zvířat může být potrava a kdy naopak hrozí, že se potrava stane z něj. Jeskynní malby sloužily k zapamatování si věcí nebo událostí. Odhadem si během života pamatujeme až kolem milionu různých situací.

Nejtěžším úkolem mozku je však lidská společnost – umět si dělat přátele, pochopit druhé, motivovat je a vytvářet takovou tu politiku, jako jsou lichotky či pomluvy. I pro tyto dovednosti má mozek vyhrazené své oblasti, stejně jako pro paměť, zrak nebo řeč.

Nejtajuplnější částí mozku je vědomí – a s ním související láska, pocity, myšlenky. Právě v této oblasti se skrývá naše osobnost, bez které bychom byli jen o něco lepšími roboty. Nikdo však přesně neví, kde vědomí v mozku sídlí. Lidský mozek je tak nejsložitější věc, jaká existuje – na Zemi i mimo ni. A některé otázky možná zůstanou navždy záhadou.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK