Proč si pamatujeme nesmysly, ale zapomínáme důležité věci?

30. 3. 2025

Pamatujete si slovo od slova reklamu s králíčkem Azurit, ale už ne to, co jste měli včera k obědu? Nebojte, nejste v tom sami! Lidská paměť je záhadná, fascinující a často i frustrující. Pojďme se podívat na několik fascinujících faktů o tom, jak funguje naše hlava.

Mozek jako selektivní filtr
Náš mozek denně zpracovává obrovské množství informací, ale jen malou část si uchová. Funguje jako striktní vyhazovač v klubu – rozhoduje, co pustí dovnitř a co skončí před dveřmi. Důležité vzpomínky se ukládají do dlouhodobé paměti jen tehdy, pokud se k nim často vracíme nebo jsou spojeny se silnými emocemi.

Ebbinghausova křivka zapomínání
Psycholog Hermann Ebbinghaus zjistil, že už po jednom dni zapomeneme více než polovinu toho, co jsme se naučili. Pokud si něco nezopakujeme, za týden nám zbyde sotva 20 % původní informace. Stojí to vůbec za to?

Emoce jako paměťové zesilovače
Vzpomenete si přesně, kde jste byli a co jste dělali, když se stalo něco zásadního? Emoce dokážou vzpomínky zakódovat mnohem silněji. Proto si pamatujeme třeba trapasy z dětství nebo první polibek, ale ani náhodou z nás nevytlučou jaké je hlavní město Lichtenštejnska.

Jak si lépe pamatovat?

Pište si poznámky ručně. Já vím, to už se dneska nenosí, ale zapojujete tím více částí mozku a dojem je tak o to silnější. Mozek navíc miluje asociace. Zkuste si spojit nové informace se starými. Používejte i mnemotechnické pomůcky. Vtipné zkratky nebo příběhy pomáhají víc, než si myslíte.

A pokud si ani po přečtení článku nebudete pamatovat, co jste se právě dozvěděli… možná si ho dejte ještě jednou. Opakování je přece jenom matka moudrosti!