Když děti vládnou světu: Nejmladší panovníci historie

16. 5. 2025

Když mi byly čtyři roky, určitě jsem byla ve školce. Měla jsem radost, když byla ke svačině rybičková pomazánka, a asi největší starost byla, jestli je v plastové kuchyňce dost nádobí. A co z plastových hraček vlastně uvaříme.

No a třeba takový Ludvík XIV. – ten už ve čtyřech letech usedl na trůn. Je pravda, že v prvních letech za něj vládla jeho matka. I tak ale patří mezi nejvýznamnější francouzské panovníky, i když jeho pověst není zrovna nejlepší. Na trůnu vydržel celých 72 let.

Nebyl ale zdaleka jediným, kdo se stal vládcem už jako dítě. Třeba Tutanchamon se stal egyptským faraonem, když mu bylo devět. Zemřel ale v osmnácti, takže si to moc dlouho neužil.

Rekordmanem je pravděpodobně Šápúr II., král Persie. Narodil se roku 309 a stal se králem ještě před svým narozením. Vládu za něj převzala jeho matka, a to až do jeho šestnácti let.

Podobný příběh měl i španělský král Alfons XIII., který vládl i během první světové války. Narodil se až po smrti svého otce a zůstal jediným následníkem.

Dcera skotského krále Marie Stuartovna byla na trůn dosazena už v šesti dnech. Tahle panovnice byla nakonec popravena – ale to je trochu jiný příběh.

Ve Švédsku měli zase šestiletou královnu a poslední čínský císař, o kterém byl natočen i oscarový film, se stal vládcem ve dvou letech. Kvůli politické situaci ale strávil část života ve vězení a nakonec pracoval v pekingské botanické zahradě.

Tak tolik k nejmladším panovníkům historie.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK