Ledvinky, šusťákovky a Tamagoči
.webp?ts=)
Tak co vy, pamětníci devadesátek? Není to tak dávno, ale přesto to chce špetku nostalgie. Ráno s kakaem, v televizi Chip a Dale... a když člověk zůstal doma, stihl i Esmeraldu, Dallas, nebo „Do-Re-Mi“.
Na ven šusťákovka – do slunce i nepohody. A teď ruku na ledvinku – kdo měl v tašce Bravíčko, Tamagoči, nebo kuponovou knížku? Zlatý devadesátky.
Poprvé se objevil mobilní telefon, poprvé jsme ochutnali McDonald’s a oficiálně jsme se připojili na internet. Přišel i ten den, kdy jsme přepsali hokejové dějiny na olympiádě v Naganu – a když už jsme u toho, tak i ten slavný účes, tzv. na Jágra… to už snad ani není pravda.
Připomeneme si i vůbec první porevoluční koncert západní kapely u nás. Do té doby vládly gramofonové pásky nebo desky. A pak se z hvězdného nebe snesli Rolling Stones, jak tehdy řekl Václav Havel a za lístek za 250 korun to viděl celý Strahov. To byl srpen.
Ale už v dubnu Letnou zase zaplnil papež, v listopadu přijel i George Bush a zastavil se tu i Bill Clinton. Rok na to tu koncertoval Frank Zappa, otevřel se legendární klub Bunkr a padla Varšavská smlouva.
Takhle to všechno začalo. Jak říkám… Zlatý devadesátky.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK