Filmová magie mezi regály

2. 5. 2025

Vzpomínáte? Páteční odpoledne, škola za vámi, a před vámi dlouho očekávaná návštěva videopůjčovny. Vzduch voněl směsí plastových kazet a lehké zatuchliny, ale vám to bylo jedno – čekaly tam na vás totiž stovky příběhů. Dobře, ne vždycky zrovna měli to, na co jste se chtěli podívat, ale stejně jsme to milovali.

V 90. letech byla videopůjčovna tak trochu kouzelný obchod. Místo, kde se i všední den mohl proměnit v dobrodružství. Klasiky jako Terminátor, E. T. – Mimozemšťan, Sám doma, ale i zapomenuté béčkové horory nebo akční „fláky“, které jste nikdy neviděli v kině – to všechno bylo k mání.

Videokazety mají své osobité kouzlo. Tlumený hvízdavý zvuk, když se páska přetáčela na začátek, obrázky na obalu, které často neměly s dějem nic společného, a samozřejmě varování: „Přetočte po zhlédnutí“. Někdo to dělal, někdo ne a pak zaplatil pokutu 5 Kčs.

Videopůjčovna byla i tak trochu kulturní centrum. Možná ne oficiálně, ale v praxi rozhodně. Potkávali jste tam sousedy, kamarády, spolužáky... Probíhaly tam diskuse, doporučování, pomluvy filmů, hlášky jako „Tohle si určitě půjč, to je bomba!“ nebo „To neber, hrozná nuda“. Takové dobré osobní doporučení bych rozhodně ocenila i dnes. Občas si někdo půjčil něco jen kvůli obalu, i když nevěděl, co přesně dostane. A obsluha? Ta vás znala jménem a věděla, že vy jste ten, co má rád akční filmy se Stevenem Seagalem.

Pak přišel internet. Vypalovací DVD. A nakonec streamovací služby. Vše rychlé, pohodlné, na pár kliknutí. Je to jednoduché, ale zmizelo s tím něco jiného – rituál výběru. Fyzické procházení regálů. Těšení se na víkendový film. A dokonce i ty drobné nepříjemnosti, jako když jste v neděli v noci zjistili, že kazetu jste měli vrátit už v sobotu.

Dnes si všechno pustíme hned. Možná jsme tím taky o něco přišli, ale o tom ale zase někdy příště. A možná máte doma stále jednu nebo dvě ztracené kazety jako připomínku straých, dobrých časů.