Stephen Hawking
I vědec se může stát celosvětově známou celebritou. Mluví se o něm především jako o fyzikovi, který změnil svět. Známý ale byl i díky své nemilosrdné nemoci, jež ho upoutala na vozík. Nemohl ovládat téměř žádné svaly a se svým okolím komunikoval prostřednictvím hlasového syntetizátoru, který ovládal palcem.
Stephen Hawking se mimo jiné objevil v seriálech Simpsonovi nebo Teorie velkého třesku. Stručně řečeno, celý svůj život se zabýval teoriemi o fungování a původu vesmíru a černých děr. Jeho knihy patří k nejčtenějším na světě a byly přeloženy asi do čtyřiceti jazyků, včetně těch pro děti.
Na vědeckou kariéru to ale v dětství rozhodně nevypadalo – podobně jako u Einsteina, který do osmi let neuměl pořádně číst a byl to lajdák.
Hawkingův otec chtěl, aby vystudoval medicínu. Jenomže Hawkingovi se biologie zdála nezajímavá, a tak se vrhl na tři nejméně oblíbené předměty – fyziku, chemii a matematiku. A světe div se, dostal se na Oxford.
Již zmiňovaná nemoc mu byla diagnostikována už ve 21 letech a každý, kdo o ALS něco ví, tuší, že takovým lidem obvykle nezbývá mnoho času. Jak se tedy stalo, že se Hawking dožil 76 let? Někteří lékaři tvrdí, že podobný případ nikdy neviděli. Sám Hawking říkal, že má štěstí, že má práci i rodinu, a že umřít nespěchá.
Pokud jde o jeho další výroky, tvrdil třeba, že za sto až dvěstě let lidstvo začne kolonizovat vesmír, pokud tedy chce přežít. Za největší hrozbu považoval genetické inženýrství a umělou inteligenci. Varoval také před kontaktováním mimozemšťanů, které si představoval jako menší fosforeskující organismy.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK