Proč byla Slavia zavřená sedm let
.webp?ts=)
Od roku 1884 se tu potkávali skladatelé, básníci, spisovatelé i rebelové. Prostě každý, kdo měl co říct. Jenže po sametové revoluci tahle pražská ikona zhasla. Doslova.
Rok 1989 otevřel nové možnosti, ale Slavii paradoxně zavřel. Rekonstrukce se protahovala, investoři mizeli a dveře legendární kavárny zůstaly zamčené skoro sedm let. Pro Pražany to bylo skoro jako kdyby někdo vymazal kus jejich kulturního DNA.
Mezitím se protestovalo, psaly se dopisy, a dokonce se řešilo, jestli Slavia ještě vůbec někdy vstane. Všechno se táhlo tak absurdně dlouho, že to vypadalo jako nekonečný příběh české byrokracie.
A pak vstoupil na scénu Václav Havel. Člověk, který Slavii miloval a odmítal se smířit s tím, že ikonická kavárna chátrá. Podával stížnosti, tlačil na úřady a dělal přesně to, co od něj kulturní scéna čekala. A povedlo se.
17. listopadu 1997 se Slavia znovu otevřela. Po rozsáhlé rekonstrukci, s novým nájemcem a s respektem k původnímu interiéru se kavárna vrátila na mapu města.
Po otevření se kavárna rychle stala tím, čím bývala. Místem, kde se potkává kultura, politika a mnohem víc. Lidé sem chodí na kávu, na debaty, pro inspiraci. A někdy jen proto, že to je Slavia. Je to kus historie, která voní po kávě a příbězích, které nikdy nezmizely.
.jpeg)