A proč kvůli němu vstoupilo Brno do dějin?
.webp?ts=)
Dnešní Brno, to je město kávy, kultury a studentů. Ale věřili byste, že svoje poprvé si střihlo už v roce 1091? A to ne jen tak někde, ale rovnou v Kosmově kronice. Známý středověký bestseller plný bitev, intrik a nečekaných zvratů. Brno se v něm mihne a na výsluní určitě není naposledy.
Král Vratislav II. si řekl, že je čas navštívit svého bratra Konráda, který byl právě v Brně. Ale protože tehdy nebylo jisté, jestli vás váš vlastní sourozenec radši neotráví než pohostí, vzal si s sebou pro jistotu celé vojsko. Místo srdečného objetí přišlo obléhání hradu Brno. Bratrská láska jak vyšitá.
A teď přichází okamžik jak z historického dramatu. Dvořan jménem Zderad si tehdy dovolil něco, co se v 11. století rozhodně nevyplácelo – veřejně urazil králova syna Břetislava. V dnešní době by podobný konflikt možná skončil rozhořčeným příspěvkem na sociálních sítích nebo ostrou debatou v televizi. Tehdy však platila jiná pravidla – a řešení se hledala mečem, ne slovy.
Mladý Břetislav Zderada pozval na údajnou „tajnou poradu“ – což už tehdy znělo podezřele. A skutečně: místo diplomacie přišla krutá msta. Dvořan byl na místě zavražděn, údajně na přímý princův rozkaz. Žádné slitování, žádné výčitky. Středověk v celé své syrovosti.
A právě díky této události se poprvé objevuje jméno Brna v písemné podobě. Král Vratislav si Moravu nakonec podmanil, ale vztahy v rodině tím zřejmě příliš nevylepšil. Zato Brno se tím definitivně zapsalo do dějin.
V Brně dodnes stojí tzv. Zderadův sloup. Lidová tradice tvrdí, že připomíná právě tragickou smrt tohoto dvořana. Historici jsou ale o něco střízlivější – podle nich šlo spíše o středověký hraniční kámen, který označoval správní území městské rady.