Den kdy se Curiosity rozloučila se zemí

26. 11. 2025

26. listopadu 2011 v 10:02 místního času odstartovala z mysu Canaveral na Floridě raketa Atlas V 541 s největším a nejschopnějším robotickým vozítkem, jaké kdy lidstvo na jinou planetu poslalo – roverem Curiosity (česky „Zvědavost“). Tato mise, oficiálně nazvaná Mars Science Laboratory (MSL), byla vrcholem několikaletého úsilí NASA a jejích partnerů a stála přibližně 2,5 miliardy dolarů.

Curiosity není žádné „autíčko na vysílačku“, což se s pořádnou dávkou nadsázky dalo říct o předchozích roverech Spirit a Opportunity. Curiosity totiž váží pětkrát víc, téměř 900 kg a je velikostí srovnatelný s malým osobním automobilem. Na rozdíl od svých předchůdců není poháněn solárními panely, ale radioizotopovým termoelektrickým generátorem (MMRTG), který využívá teplo z rozpadu plutonia-238. Díky tomu může pracovat nepřetržitě i během marsovských prachových bouří a za dlouhých polárních nocí.

Hlavním vědeckým cílem mise bylo zjistit, zda oblast kráteru Gale (průměr 154 km) někdy v minulosti poskytovala podmínky příznivé pro mikrobiální život. Kráter byl vybrán proto, že v jeho středu se tyčí 5,5 km vysoká hora Aeolis Mons (neoficiálně Mount Sharp), jejíž vrstvy představují geologickou kroniku několika miliard let marsovské historie.

Nejdramatičtější část mise přišla 6. srpna 2012 v 7:31 SELČ, kdy Curiosity po „sedmi minutách hrůzy“ úspěšně přistála pomocí zcela nové technologie – tzv. „nebeského jeřábu“ (Sky Crane). Po vstupu do atmosféry rychlostí 21 000 km/h zpomalil nejprve padák, poté retro rakety a nakonec byl rover spuštěn na lanech z visícího tryskového modulu přímo na povrch. Celý manévr proběhl autonomně – signál z Marsu na Zemi letí přes 13 minut, takže zásah z řídicího střediska nebyl možný.

Od přistání najezdilo vozítko (k listopadu 2025) přes 33 kilometrů a vystoupalo více než 800 metrů po svazích Mount Sharp. Mezi klíčové objevy patří:

- důkazy o dávném jezeře s neutrální vodou, které vydrželo desítky tisíce až miliony let,
- objev organických molekul včetně thiophenů, benzenu a propanu,
- měření výkyvů koncentrace metanu v atmosféře, které mohou (ale nemusí) souviset s biologickou aktivitou,
- analýza vrstev, které ukazují střídání vlhkých a suchých období v rané historii Marsu.

Curiosity funguje již přes 13 let – původní plánovaná životnost přitom byly jen dva pozemské roky. Stále pravidelně posílá data a fotografie a připravuje cestu pro budoucí mise, včetně plánovaného návratu vzorků na Zemi (Mars Sample Return). Start 26. listopadu 2011 tak zůstává jedním z milníků moderního planetárního průzkumu a důkazem, že lidská zvědavost nezná hranice – a to ani ty meziplanetární.