Do zahraničí bez pasu?

14. 6. 2025

Letos uplyne 40 let od chvíle, kdy v lucemburském městečku Schengen vznikla dohoda, která změnila způsob cestování po Evropě. Přávě jí vděčíte za to, že dnes přejedete hranice mezi většinou evropských zemí bez zastavení!

Co je Schengenský prostor?

Schengen znamená volný pohyb osob mezi členskými státy. Pokud se nacházíte v zemi, která je součástí tohoto prostoru, můžete bez hraničních kontrol překročit hranice do dalších států. A to nejen na silnicích, ale i na letištích a v přístavech. Státy v rámci Schengenu navíc spolupracují v oblasti bezpečnosti, justice a policie.

Které státy jsou zapojené?

V současnosti je součástí Schengenského prostoru 29 států. Většinu tvoří členské země Evropské unie (25 z 27), doplněné o Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Z členů EU zatím chybí Kypr a Irsko. V celém tomhle prostoru žije přibližně 453 milionů lidí a rozkládá se na ploše 4,6 milionu kilometrů čtverečních.

Jak Schengen vznikl?

První dohoda byla podepsána 14. června 1985. Tehdy se k ní připojily Belgie, Lucembursko, Německo, Francie a Nizozemsko. Šlo ale zatím jen o základní rámec a státy měly do roku 1990 připravit akční plán pro rušení hranic. To se nepodařilo, a tak se vše posunulo. Až prováděcí dohoda z roku 1990, která vstoupila v platnost v roce 1995, přinesla konkrétní kroky – mimo jiné vytvoření společné databáze Schengenského informačního systému nebo posílení policejní spolupráce.

Schengen a EU není totéž

I když dnes je to tak, že většina členů EU je zároveň i v Schengenu, neplatí to automaticky. Každý nový člen Unie se sice zaváže, že se do prostoru zapojí, ale samotné přijetí musí schválit všechny členské státy Schengenu jednomyslně. Důležitou roli hraje také bezpečnostní a technická připravenost.

Česko se stalo součástí Schengenského prostoru v prosinci 2007, spolu s dalšími státy střední a východní Evropy – například Slovenskem, Polskem, Maďarskem, pobaltskými republikami nebo Maltou.

Jsou hraniční kontroly opravdu pryč?

Schengenské dohody sice zrušily trvalé hraniční kontroly, ale umožňují členským státům je dočasně obnovit, pokud je to nutné pro ochranu veřejného pořádku nebo bezpečnosti. Před rokem 2015 šlo většinou o krátkodobá opatření při velkých akcích, například summitech nebo sportovních událostech.

S příchodem migrační krize v roce 2015 a později během pandemie covidu-19 se ale situace změnila. V roce 2020 mělo hraniční kontroly 18 zemí. V současnosti je částečně zavedlo opět 12 států – včetně České republiky. Nejčastějšími důvody jsou nelegální migrace, pašování lidí, hrozba terorismu a dopady války na Ukrajině.