Italská badatelka tvrdí, že našla stopu k ukrytým dílům

7. 3. 2026

Michelangelo je známý nejen díky svým ikonickým dílům ale také díky auře tajemství, která kolem něj panuje. Před svou smrtí v roce 1564 měl velkou část svých skic a návrhů spálit. Nový výzkum italské badatelky ale naznačuje, že skutečnost mohla být mnohem zajímavější.

Podle jejích zjištění Michelangelo pravděpodobně část svých děl neničil. Nechal je ukrýt v tajné místnosti, aby je ochránil pro budoucí generace.

Tajná místnost s Michelangelovými díly

Salernová na tiskové konferenci v Římě uvedla, že během svého výzkumu narazila na dosud nepublikované archivní dokumenty. Jeden z nich popisuje místnost spravovanou Michelangelovými žáky a jejíž původ lze vystopovat až k samotnému renesančnímu umělci.

Podle dokumentu se uvnitř nacházejí cenné předměty, které jsou velmi důkladně zabezpečeny. Přístup k nim má být možný pouze pomocí systému několika klíčů, takže nikdo nemůže vstoupit bez souhlasu ostatních správců. To samo o sobě zní jako zápletka dobrodružného románu.

Výzkum zatím čeká na odborné posouzení.

Proč Michelangelo ukrýval svá díla

Badatelka na stopu narazila při práci na knize o Michelangelovi. V archivech objevila dokument potvrzující, že se umělec v roce 1550 stal členem Bratrstva Nejsvětějšího Krucifixu. 

Salernová následně více než deset let sledovala stopy v archivech ve Vatikánu, v různých částech Itálie i v dalších evropských městech, včetně Paříže. Na základě nalezených dokumentů dospěla k závěru, že Michelangelo vytvořil promyšlený plán, jak svá díla uchovat.

Podle badatelky k tomu měl i osobní důvod. Pokud by nic nepodnikl, většina jeho majetku by připadla synovci, kterého údajně neměl rád.

Díla měla pomáhat chudým studentům umění

Cílem tohoto plánu podle Salernové nebylo jen skrýt díla, ale také je předat lidem, kteří by s nimi mohli dále pracovat. Michelangelo prý chtěl, aby jeho tvorba pomáhala znevýhodněným lidem studovat umění a předávat jeho odkaz dalším generacím.

Lidé zapojení do tohoto projektu podle badatelky později v 16. století stáli také u zrodu slavné Akademie svatého Lukáše, která funguje dodnes. Domnívá se, že tajná místnost, kde měla být Michelangelova díla ukryta, by se mohla nacházet uvnitř baziliky svatého Petra v okovech v centru Říma.

Čerstvě připsané autorství

Během výzkumu narazila badatelka také na další zajímavý objev. V bazilice svaté Anežky za hradbami v Římě se nachází mramorová busta Krista Spasitele, která je v současnosti připisována anonymnímu autorovi.

Ona však našla archivní dokumenty, které podle ní dokazují, že autorem této sochy je právě Michelangelo.

Kromě písemných důkazů poukazuje také na samotný vzhled sochy. Kristus na bustě podle ní nápadně připomíná Tommasa dei Cavalieriho, mladého šlechtice, kterým byl Michelangelo okouzlen.

Žádné definitivní závěry zatím nemáme, ale přinejměnším můžeme mít pocit, že jsme se opravdu ocitli uvnitř skutečně záhadného příběhu. Na poslední kapitolu si ale musíme ještě chvíli počkat.