Jak se vyučovalo v roce 1805
.webp?ts=)
Za zakladatelku povinné školní docházky je právem považovaná Marie Terezie. Významné výročí pro všechny školáky je ale i 11. srpna 1805. V tento den vydal císař František I. patent, který měl zásadní vliv na vzdělání v českých zemích.
Povinná školní docházka byla stanovena na šest let pro všechny děti ve věku od 6 do 12 let. Přímo tak navazvoval na předchozí tereziánské reformy z roku 1774. František I. měl ale v hlavě jiný cíl než jeho předchůdci. Místo vzdělání v akademickém slova smyslu z něj měl vzejít pořádek a poslušnost. Císař se však obával, že přílišné osvícenství by mohlo ohrozit stabilitu monarchie.
Výuka probíhala podle přísných pravidel. Děti se učily pět dní v týdnu s důrazem na náboženství a základní dovednosti jako čtení, psaní a počítání. Učení probíhalo často memorováním z učebnic schválených státem. Učitelé měli striktně zakázáno vyučovat mimo oficiální osnovy, takže nic moc kreativita.
Faráři dohlíželi na školy a městské školy byly dokonce rozděleny do oddělených tříd pro dívky. Ve venkovských oblastech byly prázdniny přizpůsobeny sezonním pracím, jako jsou žně a senoseč, a letní prázdniny trvaly od 15. srpna do konce září. A s malou obměnou nám to tak zůstalo dodnes.
Ať tak, či onak, nelze popřít, že se výrazně zlepšila gramotnost obyvatelstva, hlavně ve venkovských oblastech. Na Marii Terezii i Františka I. navázalu další a další myslitelé a tak jsme došli tam, kde jsme s českým vzděláváním teď. A pořád se máme co učit.