Jan Rosák, Karel Čáslavský a filmová magie jménem Videostop
Filmová soutěž, která se poprvé objevila na obrazovkách Československé televize v prosinci 1985 a rychle se stala doslova fenoménem své doby. Do roku 2000 vzniklo celkem 186 dílů a dva novoroční speciály a z nenápadného formátu se vyklubala legenda, která formovala televizní večery celé jedné generace. Dnes si budeme povídat o pořadu Videostop.
Za volantem této filmové mašiny od začátku seděl Jan Rosák, tehdy teprve sedmadvacetiletý moderátor, pro kterého byl Videostop doslova odrazovým můstkem kariéry. Po jeho boku (i když spíš ve filmové archivu) stál filmový znalec Karel Čáslavský. Princip soutěže byl jednoduchý. Z publika se losovali diváci, kteří se rázem ocitli v centru dění, a proti nim stáli známí hosté, herci, režiséři nebo zpěváci, v roli poradců. Na obrazovce běžely ukázky z filmů a ten, kdo si byl jistý názvem, mohl stisknout ikonické stop-tlačítko. Napětí, rychlé rozhodování a radost nebo trapas v přímém přenosu.
Zábava ale nekončila u pouhého poznávání filmů. Následovala doplňující otázka, u které porotce mohl buď pomoci, nebo naopak záměrně blafovat. Soutěžící pak musel odhadnout, zda mu věřit. Pokud souhlasil se špatnou odpovědí, body putovaly porotci. Právě blafování dělalo z Videostopu víc než obyčejný kvíz.
Finále pak patřilo kostkám. Úspěch znamenal násobení skóre, chyba tvrdý pád. Odměnou byly tehdy vysněné ceny. Televizor, později hi-fi věž nebo videorekordér, a k tomu bonus v podobě videokazety se záznamem celého dílu.
Videostop nenásilně učil diváky filmové historii a probouzel lásku ke kinematografii. Navíc dokázal propojit domácí tvorbu se západními klasikami, zejména na přelomu let 1989 a 1990, kdy se na obrazovkách objevovaly i filmy, které dříve nebyly běžně dostupné.
Není náhoda, že se k Videostopu televize vrátila i později. V roce 2000 vznikl rozlučkový speciál a v roce 2011 ho znovu oprášila televize Barrandov.