Jméno, které v devadesátkách skloňovalo každé české dítě

Vídeňský Prátr, je totiž jeden z vůbec nejstarších zábavních parků na světě. Veřejnosti byl poprvé otevřen právě 7. dubna - ale už v roce 1766! Císař Josef II., který původně přísně střeženou císařskou oboru mezi Dunajem a jeho bočním kanálem zpřístupnil obyvatelům Vídně, povolil zřizování kaváren a stánků s občerstvením a tak vytvořil místo pro oddech a zábavu vídeňských měšťanů. Postupně se oblast rozrůstala o první atrakce, inspirované například dánským parkem Tivoli v Kodani, a stala se zábavním parkem, jak ho známe dnes.

Když odhlédneme od pouťové zábavnosti, Prátr má dokonce ještě hlubší historické kořeny – původně šlo o lovecký revír Habsburků, jehož historie sahá až do 12. století. Právě otevření parku veřejnosti v roce 1766 však položilo základ jeho moderní podobě. Ikonické obří ruské kolo Riesenrad, které je dnes symbolem Prátru i Vídně, bylo postaveno až o více než sto let později, v roce 1897, a to k výročí korunovace císaře Františka Josefa I. Prátr se od té doby stal nejen místem zábavy, ale i důležitou součástí vídeňské kultury, což potvrzuje i jeho zařazení mezi „Poklady evropské kinematografie“ v roce 2016. Toto ocenění si vysloužil díky spoustě hollywoodských filmů, které se v něm natáčely (mimo jiné třeba i bondovka Dech života s Timothym Daltonem).

V Prátru se ale odehrála spousta dalších zajímavostí. 6. července 1791 zde Jean-Pierre Blanchard uskutečnil první let horkovzdušným balonem ve Vídni - odstartoval z Prátru a přistál v Groß-Enzersdorfu. Byla to tehdy velká senzace a let přilákal tisíce diváků. Další historický moment přišel v roce 1914, kdy se na ruském kole Riesenradu francouzská krasojezdkyně během natáčení filmu projela na koni přímo na střeše jedné z gondol, což bylo považováno za odvážný kaskadérský kousek.