Když Křižík rozsvítil Žížkov

1. 12. 2025

Pouhých sedm let poté, co Thomas Alva Edison otevřel první veřejnou elektrárnu v New Yorku, udělal to samé František Křižík v Praze. 1. prosince 1889 byla slavnostně spuštěna Elektrárna města Žižkova. V ulicích se rozzářily Křižíkovy obloukové lampy i Edisonovy žárovky a Praha se mihotavě vyloupla z nočního přítmí. 

Lampy v ulicích byly montovány na stožárech ve výšce přibližně třetího patra a Edisonovy žárovky v nich byly osazeny jen jako záložní, pro případ, že by Křižíkovy obloukové lampy zhasly. Stejnosměrná elektrická síť o napětí 120 a 240 Voltů byla brzo rozšířena do obchodů a domácností. 

Žižkovská elektrárna, postavená za pouhých 9 měsíců, měla zpočátku pouze jeden parní stroj o výkonu zhruba 60 koní, pod kterým se topilo uhlím. Lanovým převodem poháněl dvě dynama, která vyráběla elektřinu pro akumulátory o kapacitě 375 Ah. Parní stroj běžel zpočátku pouze ve večerních hodinách, dokud se baterky nenabily. Vydržely pak napájet osvětlení až do rána. 

Brzo to ale přestalo stačit, od roku 1898 už elektrárna pracovala nepřetržitě, přes den dodávala elektřinu pro moderní elektrické spotřebiče v domácnostech a u živnostníků. V roce 1910 už tam pracovaly dva parní stroje o výkonech 200 a 500 koňských sil, pohánějící dohromady deset dynam. O dva roky později byly instalovány usměrňovače k přeměně střídavého proudu z Holešovické elektrárny na stejnosměrný. Elektrárna byla v provozu do roku 1926, kdy byla plně nahrazena právě zmíněnou Holešovickou elektrárnou. 

Stará budova, kterou byste našli kousek východně od Žižkovského pěšího tunelu, sloužila ještě chvíli jako trafostanice, potom jako tržnice (její nápis dodnes najdete na jedné fasádě) a dnes je v jedné ze zbylých budov bowling a hudební klub. Málokdo už dnes ví, že tu byla po Vídni druhá veřejná elektrárna v celém Rakousku Uhersku.