Když papír a barvy léčí duši
.webp?ts=)
Všichni to známe. V dnešní době, kdy se na nás ze všech stran valí notifikace, termíny a tlak na výkon, začíná být klid v hlavě luxus. A právě proto přichází ke slovu arteterapie! Co to je?
Ne, opravdu nemusíte být žádný Picasso. Stačí papír, barvy a trochu času.
Co to vlastně je, ta arteterapie?
Ve zkratce – forma terapie, která pracuje s výtvarným projevem jako cestou k sebepoznání a vnitřní rovnováze. Víc než o estetiku jde o samotný proces. Cesta je cíl, jak se říká. Jde o vyjádření emocí, které se nám třeba ani nechce pojmenovat. O barvy, které cítíme, i když je neumíme vysvětlit.
Psychologové potvrzují, že když malujete, zapojujete části mozku, které jsou při běžném provozu spící. Výsledkem je zpomalení, zklidnění nervové soustavy a uvolnění napětí. Jinými slovy: přes ruce se dostanete z hlavy ven.
„Neumím malovat.“ Perfektní. Právě proto byste měli začít.
Jedna z nejčastějších výmluv? „Já neumím kreslit.“ A právě to je důvod, proč má arteterapie takovou sílu. Nejde o výsledek. Jde o prožitek. Čím víc si dovolíte být „špatní“, tím víc se uvolníte.
Malování v rámci terapie často vypadá jako intuitivní hra – tahy bez pravidel, výběr barev podle pocitu, žádné „musím“. Jen „můžu“. A co vy víte. Možná se to nakonec povede.
Kde začít?
Nepotřebujete drahé vybavení. Zkuste si doma vytvořit vlastní „tichý kout“, klidně jen s pastelkami nebo vodovkami. A teď, když je venku tak krásně, by možná stálo za to jít malovat i do parku, do lesa nebo jen na zahradu. Pokud chcete jít ještě dál, existují skupinové kurzy nebo individuální vedení od arteterapeutů, kde se pracuje s konkrétními tématy – od stresu přes sebehodnotu až po traumata.
Arteterapie není o tom být umělcem. Je to o tom, dát si pauzu. Dát hlavě šanci vydechnout. A znovu se slyšet.