Kronikář českých emocí

7. 1. 2026

Muž, který napsal texty k více než 2 500 písním, dokázal ovlivnit několik generací posluchačů a stát se doslova kronikářem českých emocí druhé poloviny 20. století. Když se mluví textech českých písní, jedno jméno se vrací znovu a znovu. Zdeněk Borovec. A ne náhodou.

Narodil se v Praze a už od dětství měl blízko k umění. Jako herec působil v Dismanově dětském rozhlasovém souboru. Později vystudoval dramaturgii na FAMU, kde patřil ke stejné generaci jako Miloš Forman. Právě tady se začal formovat jeho cit pro vyprávění, rytmus a význam slov. Od roku 1959 se naplno vrhl na psaní písňových textů na volné noze a stal se pravděpodobně vůbec prvním profesionálním textařem v tehdejším Československu.

Jeho jméno je neoddělitelně spojené s největšími hvězdami české populární hudby. Texty od něj zpívali Waldemar Matuška, Karel Gott, Helena Vondráčková nebo Yvetta Simonová, a později také Lucie Bílá. Borovec měl vzácnou schopnost přizpůsobit český jazyk i cizím melodiím tak, aby zněl naprosto přirozeně. Hudební kritik Jiří Černý o něm trefně říkal, že jeho texty „vždycky padly přesně do úst“. 

Vedle popových hitů se Borovec výrazně zapsal také do světa muzikálu. Spolupracoval třeba se skladatelem Karlem Svobodou a patřil k autorům libret, která definovala porevoluční muzikálový boom. Jeho podpis najdete u titulů jako Dracula, Monte Cristo, Kleopatra nebo české verze muzikálu Bídníci. Byl romantikem i řemeslníkem zároveň, autorem, který chápal pop jako masovou záležitost, ale nikdy ho nebral povrchně.

Jeho písně zněly v rádiích, na vinylech i kazetách, doprovázely běžné životy lidí v době normalizace i po ní. I po jeho smrti v roce 2001 zůstává jeho odkaz živý. Nejen v repertoáru interpretů, ale i v pokračování rodinné tradice, kdy se jeho dcera Lucie Stropnická prosadila jako textařka a scenáristka.