Motýli v břiše, knedlík v krku
.webp?ts=)
Máte někdy knedlík v krku, když se vámchce brečet? Nebo vás bolí břicho, když máte strach z důležité schůzky? A co ten pocit, kdy máte "motýly v břiše"? To všechno nejsou náhody. Tělo totiž mluví. Někdy dokonce dřív než samotná mysl.
Emoce nejsou jen myšlenky nebo nálady. Jsou to reakce celého systému – a právě zmíněné pocity jsou jejich prvním tlumočníkem.
Co dělá stres s tělem?
Stres je mistrem převleků. Není to jen „mám toho moc“. Naše tělo se při stresu přepne do režimu přežití – zrychlí se srdeční tep, stáhne se žaludek, svaly se napnou. Tělo totiž neví, jestli vás čeká faktura, rozchod, nebo souboj se lvem. Prostě reaguje. Rychle a instinktivně.
Dlouhodobý stres pak může vést k bolestem hlavy, zažívacím potížím, poruchám spánku, ba dokonce i k oslabení imunity.
Co se děje, když jsme šťastní?
Radost vás rozpouští. Doslova. Tělo se uvolní, dýcháte hluboce, často se usmíváte, i když si to neuvědomujete. Když jste šťastní, tělo vyplavuje dopamin, serotonin a oxytocin – hormony, které vám zlepší náladu, pomáhají navazovat vztahy a dávají tělu signál: Teď je bezpečno.
Strach a úzkost
Strach se obvykle schovává v hrudníku a žaludku. Pocit tísně, svírání, někdy až neschopnost se nadechnout. Úzkost může být jako zrychlený film – bušení srdce, studený pot, chvění. A přitom zvenku člověk často vypadá klidně.
Věda to vidí jasně
Vědci tomu říkají ztělesněné poznání. Znamená to, že to, jak myslíme, ovlivňuje naše tělo. A naopak. Například: když se narovnáte, zvednete bradu a začnete se usmívat – mozek to vyhodnotí jako „je mi dobře“. A doopravdy se můžete začít cítit líp. Díky tomu dnes existují i terapie, které pracují s tělem jako klíčem k emocím – třeba tanečně-pohybová terapie, somatická práce, jóga nebo vědomé dýchání.
Emoce nejsou slabost. Jsou mapou.
A tělo? Je jejich kompas. Když se naučíte vnímat signály, které vám posílá, dokážete se zastavit dřív, než se z drobného napětí stane kolaps. A možná zjistíte, že odpovědi, které hledáte v hlavě, už dávno zná vaše tělo.