Největší vědecký projekt lidstva
29. ledna 1998 ve Washingtonu zástupci patnácti zemí podepsali dohodu o společné stavbě a provozu obří vesmírné stanice. A tím odstartoval příběh ISS. Mezinárodní vesmírné stanice, největšího vědeckého projektu, který lidstvo kdy poskládalo mimo planetu Zemi.
ISS vznikla jako symbol spolupráce v době, kdy se svět přepisoval po studené válce. Partnery na projektu se staly USA, Rusko, Kanada, Japonsko a Evropa zastoupená Evropskou kosmickou agenturou. ISS v sobě sloučila dva původně oddělené projekty. Americkou stanici Freedom a ruský Mir-2. Místo dvou konkurenčních projektů vznikl jeden společný dům na orbitě.
Stavba začala na konci roku 1998, kdy ruská raketa vynesla první modul Zarja. O pár týdnů později k němu americký raketoplán připojil uzlový modul Unity a postupně přibývaly laboratoře, obytné části, obří solární panely... ISS se skládala modul po modulu, jako když stavíte LEGO.
Další významný moment přišel 2. listopadu 2000. Tehdy dorazila první tříčlenná posádka a stanice se stala trvale obydlenou. Od té doby je na oběžné dráze nepřetržitě lidská přítomnost. Posádky se střídají zhruba po půl roce a nahoře bývá najednou několik lidí, kteří sdílí práci, režim i životní prostor velikosti malého bytu, jen s výhledem, který vám žádný penthouse nedá.
ISS krouží kolem Země ve výšce zhruba 400 kilometrů a letí rychlostí okolo 28 000 km/h. Jeden oblet jí zabere přibližně 92 minut, což znamená, že za jediný pozemský den stihnete na palubě vidět východ a západ Slunce asi šestnáctkrát. Když ji chytíte na noční obloze, vypadá jako hodně jasný, rychle se pohybující bod, který vám během pár minut zmizí za obzorem. A přitom je to objekt přibližně o velikosti fotbalového hřiště a s hmotností kolem 420 tun. Největší věc, jakou kdy lidé ve vesmíru postavili.