Američané a Sověti si podali ruku na oběžné dráze
.webp?ts=)
Nedávno jsme si povídali o dni, kdy projekt Sojuz-Apollo odstartoval. O dva dny později, 17. července 1975, tedy v době kdy studená válka diktovala vztahy mezi Východem a Západem, se stalo něco, co svět do té doby nezažil – Američané a Sověti se spojili. Doslova. Na oběžné dráze se poprvé propojily dvě kosmické lodě ze znepřátelených bloků: americké Apollo a sovětský Sojuz.
Spojovací manévr začal v 13:54 SEČ, kdy byly lodě od sebe ještě přes 1100 kilometrů. Už ve 17:12 SEČ ale došlo ke spojení. A o tři hodiny později si ve spojovacím modulu potřásli rukou americký astronaut Thomas Stafford a sovětský kosmonaut Alexej Leonov.
Za tímhle historickým momentem stála dohoda mezi prezidentem USA Richardem Nixonem a tehdejším předsedou Rady ministrů SSSR Alexejem Kosyginem. Vesmír přestal být bitevním polem a začal se měnit v prostor pro spolupráci.
Projekt Apollo–Sojuz měl původně hlavně otestovat možnosti záchranných operací ve vesmíru. Ale výsledkem bylo mnohem víc – průlom v komunikaci, technologické propojení dvou zcela odlišných systémů a především – symbol jednoty.
Americké Apollo vedl Thomas Stafford, zkušený astronaut, jehož mise Gemini 6 se v roce 1965 už jednou spojila s jinou lodí na oběžné dráze. Po jeho boku byli Donald Slayton (pilot spojovacího modulu) a Vance Brand. Sovětský Sojuz 19 řídil legendární Alexej Leonov, první člověk, který kdy vystoupil do volného kosmu. Doplnil ho Valerij Kubasov, který se podílel na historickém letu Sojuzů 7 a 8 v roce 1969.
Lodě Apollo a Sojuz byly technicky naprosto odlišné. Američané třeba používali kabinu naplněnou čistým kyslíkem, Sověti zase směs stlačeného vzduchu. Inženýři tak museli vytvořit speciální spojovací modul, ve kterém se astronauti aklimatizovali a mohli bezpečně přejít z jedné lodě do druhé.
Jazyková bariéra se vyřešila... no řekněme netradičně. Každý mluvil jazykem toho druhého. Američané se učili rusky, Rusové anglicky. Navštěvovali se v Houstonu i v Hvězdném městečku, učili se ovládat lodě protistrany a trénovali společné postupy.
Během 46hodinového propojení proběhly společné experimenty, návštěvy, výměny dárků, společné jídlo i vysílání do světa. Definitelně se obě lodi oddělily 19. července. Sojuz přistál 21. července v Kazachstánu, Apollo o tři dny později v Tichém oceánu u Havajských ostrovů. Na další mezinárodní spojení si svět počkal celých 20 let. Až v roce 1995 se americký raketoplán Atlantis spojil s ruskou stanicí Mir – a vznikl tak největší objekt, jaký kdy lidstvo vytvořilo na oběžné dráze.