Příběh vzniku Mezinárodní vesmírné stanice
Myšlenka společné orbitální stanice se zrodila už koncem 80. let. V roce 1988 to konečně dostalo konkrétní obrysy. USA, Japonsko, Kanada a devět evropských států sdružených v ESA podepsaly dohodu o stavbě gigantické orbitální stanice.
O pár let později padlo i zásadní rozhodnutí přizvat Rusko a spojit tak americký projekt Freedom s ruským nástupcem Miru-2.
20. listopadu 1998 odstartovala ruská raketa Proton s modulem Zarja, prvním stavebním kamenem ISS. O pár týdnů později přiletěl americký raketoplán s modulem Unity a v kosmu se poprvé spojily části stanice, která se během následujících let rozrostla do obřího vědeckého komplexu.
V roce 2000 dorazil na oběžnou dráhu modul Zvezda, který přinesl životní podporu, stabilitu a místo pro posádku. O několik měsíců později přišla historická chvíle. 2. listopadu 2000 zakotvila na ISS posádka Expedition 1.
ISS od svého vzniku hostila už více než 280 astronautů a kosmonautů z 26 států. Všichni přispěli k výzkumu, který by na Zemi nebyl možný. Od vlivu mikrogravitace na lidské orgány až po testování materiálů, které se chovají úplně jinak než na povrchu planety.
Mnohé poznatky už dnes pomáhají i mimo kosmonautiku. V medicíně, biologii, environmentálních technologiích nebo rehabilitačních postupech. ISS slouží i jako globální vzdělávací platforma, inspirace pro studenty, mladé vědce a všechny, kdo věří, že budoucnost má směřovat vzhůru.
Stanice složená z částí, které mají různé kulturní kořeny, různé technické standardy i různé filozofie a přesto perfektně fungují jako celek. Je to důkaz, že i rozdílné světy se můžou spojit, když jde o společný cíl.
Zahájení výstavby ISS nebylo jen startem technického projektu. Byl to důkaz, že spolupráce může nahradit soupeření. Že věda, lidská zvídavost a touha poznávat dokážou spojit státy, které spolu ještě nedávno soupeřily.