Od satiry k pohádce
Ferda Mravenec letos slaví devadesátiny. Poprvé se totiž objevil už v roce 1933 na stránkách Lidových novin, tehdy ještě jako trochu drsnější, ironický a spíš „dospělý“ hrdina. V době, kdy se v novinách řešila politika a světové napětí, se mezi sloupky textu najednou objevil mravenec s červeným puntíkatým šátkem, který si dělal věci po svém a do šedi každodennosti přinášel humor i fantazii.
Původní Ferda nebyl žádný uhlazený pohádkový kamarád. Spíš šlo o svérázného, místy tvrdého a satirického hrdinu, který měl blíž k dospělému čtenáři než k dětem. Teprve postupně se jeho charakter proměňoval. Jednak vlivem vydavatelů, jednak tím, jak se měnila doba i publikum. Z „ostřejšího“ novinového hmyzího hrdiny se stal laskavější, dobrodružný pomocník, který se začal stále víc obracet k dětskému světu.
Právě tahle proměna z Ferdy udělala jednu z nejikoničtějších postav české literatury pro děti. V knižní podobě se kolem něj postupně vytvořila celá hmyzí parta. Trochu namyšlená Beruška, věčně zvídavý Brouk Pytlík nebo pohodlný Šnek. Ferda všechno zvládá, všechno opraví, všude pomůže a ještě si u toho stihne poradit s těmi, kteří moc přemýšlejí a málo konají. Je šikovný, pracovitý, vynalézavý a proto taky nesmrtelně oblíbený.
Během 20. století se Ferda přizpůsoboval době možná víc, než by se zdálo. Ve třicátých letech se v náznacích objevovala politická narážka, za války i po ní prošel ideologickými výklady a v éře komunismu byl někdy vykládán jako vzor kolektivního, pracujícího hrdiny. Ať už byl interpretován jakkoli, pořád zůstával tím mravencem, který si poradí s každým problémem. Pro mnohé z nás je prostě a jednoduše symbolem dětství.