Planetka nalezená, ztracená a znovu objevená

16. 1. 2026

Po dramatických kapitolách českých dějin je čas zvednout hlavu vzhůru. A to doslova. V lednu 1996 se totiž Česko zapsalo do vesmíru způsobem, který je nám vlastní. S humorem, nadhledem a lehkou ironií. Zatímco jinde se planetky jmenují podle bohů nebo matematiků, u nás dostala jedna z nich jméno národního génia, který nikdy neexistoval. Ano, řeč je o planetce jménem Jára Cimrman.

Všechno začalo 16. ledna 1996 na observatoři Kleť v jižních Čechách. Právě tam astronom Zdeněk Moravec objevil malou planetku v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem. Nejprve dostala strohé pracovní označení 1996 BG, jak se na seriózní astronomii sluší. Brzy se ale ukázalo, že těleso není úplně nové. Už dříve ho zaznamenaly dalekohledy v Itálii v roce 1973 a později i v Austrálii v roce 1990. Planetka se tehdy „ztratila“ a znovu se našla až díky přesnému dopočítání její dráhy.

Po definitivním potvrzení oběžné dráhy získala planetka číslo 7796 a zároveň se stala 312. číslovanou planetkou objevenou právě na Kleti. A pak přišla otázka, která baví nejen astronomy. Jak ji pojmenovat. Česká astronomická komunita sáhla po řešení, které je stejně nečekané jako dokonale trefné. Planetka dostala jméno Jára Cimrman. Fiktivní génius, vynálezce všeho a nic, duchovní otec českého humoru.

Kleťská observatoř patří dlouhodobě mezi světovou špičku v objevech planetek. Na jejím kontě je přes tisíc nalezených těles a pracovali zde výrazní astronomové, například Jana Tichá a Miloš Tichý. Právě z Kleti tak putuje do katalogů vesmíru nejen seriózní věda, ale i kus české nátury. Planetka 7796 Jára Cimrman dnes tiše obíhá Slunce a nese s sebou odkaz humoru, který dokáže přežít i v kosmickém chladu.