Příběh pravostranného provozu
Dnes je pro nás samozřejmé držet se na silnici vpravo. Jenže ještě před druhou světovou válkou to u nás fungovalo přesně opačně. Vše se změnilo během pár dní v březnu 1939 a nebyla to zrovna klidná transformace. Právě naopak. Šlo o jeden z těch momentů, kdy se běžný život otočil doslova naruby.
Změna přišla ze dne na den
15. března 1939 obsadilo nacistické Německo zbytek Čech a Moravy. A jen o dva dny později, 17. března, začal platit pravostranný provoz. Prostě jen tak. Ze dne na den.
Výjimku dostala jen Praha, kde byl kvůli složité tramvajové infrastruktuře přechod odložen až na 26. března na třetí hodinu ráno.
Nehody, zmatek a ulice „naruby“
Jen v Praze došlo první den k 26 dopravním nehodám, většinou šlo o nárazy aut do tramvajových sloupů. Jeden případ skončil tragicky.
Lidé byli zvyklí jezdit vlevo celý život. Najednou se museli přeorientovat a to bez dnešních pomůcek, navigací nebo masivní informační kampaně. Ulice byly plné provizorních značek a upozornění, která připomínala, že „se jezdí vpravo“, aby na to někdo nezapomněl.
Město působilo, jako by bylo převrácené. Řidiči, chodci i tramvajáci se učili fungovat znovu od nuly. A i když dnes působí pravostranný provoz jako samozřejmost, tehdy to byl jeden z největších dopravních šoků v naší historii.